Novela zákona o odpadech neprojde hladce

Názor
Novela zákona o odpadech představuje pro obce velkou nejistotu. Zákon by měl být platný od ledna příštího roku a na první pohled probouzí již méně rozbrojů než před rokem. Z praktického hlediska řeší mnoho věcí pouze v obecné rovině. Spousta detailů bude jasná až v prováděcích vyhláškách, které se půl roku před začátkem platnosti nové legislativy ještě ani nezačaly připravovat.
Ilustrační foto: Depositphotos.com

Mělo by být jasné, že vládní nařízení ani ministerské vyhlášky nemusejí parlamentem projít. Nikdo se na ně navíc aktuálně nedokáže připravit. Vyslali jsme na každé dotčené ministerstvo i úřad vlády opakovaně na prováděcí vyhlášky dotaz, nicméně odpovědi byly shodné: Zatím nepřipravujeme.

Obce bez vyhlášky například nevědí, jak správně spočítat podíl vytříděného odpadu – především podíl těžkého bioodpadu. A pokud zákonných 40 procent separace v posledních dvou letech neplnily, budou za tunu skládkového odpadu místo pěti set korun, platit 600, resp. po třech letech 800. Je to past a velký zásah do rozpočtu. Mají v tuto chvíli jen šest měsíců na splnění podmínek – a nevědí jakých.

Zákon o odpadech stanovuje neodvolatelné cíle pro recyklaci komunálních odpadů, pro omezení skládkování využitelných komunálních odpadů, pro třídění odpadů na úrovni obcí a upravuje také nastavené ekonomické nástroje v odpadovém hospodářství. Výrazným nedostatkem navržené legislativy je prodloužení skládkování využitelných odpadů až do roku 2030.

PSALI JSME:
Netrestejme lidi vyššími poplatky, říká šéf odpadové asociace Petr Havelka

Skládkování je ten nejhorší způsob nakládání s odpadem, přesto je pořád nejlevnější. V zákoně se navrhuje pokračovat ve zvyšování poplatků za skládkování pro obce. Čímž se jeho cena postupně přiblíží ceně energetického využití komunálního odpadu v zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO).

Jak tedy naložit s miliony tun odpadů, které dnes končí na skládkách? Řešením jsou ekologické spalovny, takzvané ZEVO. Nabízí se dánská cesta, která kombinuje recyklaci právě s energetickým využitím odpadu. Ekologicky ho spaluje a poté uvolněným teplem zásobuje celé čtvrti měst. Například v Kodani loni otevřeli spalovnu, která nezaujala jen tím, že na střeše vznikla sjezdovka, ale také prostým faktem, že dokáže zásobit až 150 tisíc domácností teplem.

Největším tématem zákona o odpadech je termín, kdy končí zákaz skládek. Ten se podle aktuálních informací plánuje přesunout z roku 2024 na 2030. Tato problematika je ale mnohem širší, než se zdá. Zákon počítal původně s rokem 2024, s tím souvisela výstavba velkých spaloven a příprava na další stavby a aktivity obcí.

PSALI JSME:
Ze skládek teče kde co, říká šéf inspekce životního prostředí

S posunutím termínu na rok 2030, se všechny stavby a aktivity zastavily, protože do té doby nejsou investoři pro výstavbu motivovaní. V podstatě došlo k zastavení vývoje – je to úplně zbytečné. Reálná výstavba ZEVO trvá minimálně šest let, spíš déle. Například plzeňský Chotíkov se reálně stavěl tři roky, dva roky trvalo získat EIA a rok trval ze zákona zkušební provoz. Jak to dopadne? Situace bude za pár let stejná jako teď – vše se zase bude honit na poslední chvíli a v posledních čtyřech letech.

V Česku se mnozí staví ke spalovnám poněkud odtažitě. Nejen severské země, které jsou vzorem v ekologii, však ukazují, že jde o zastaralý názor. Ve velkém spoléhají na ZEVO při řešení odpadové otázky také Němci či Francouzi, právě tam stojí nejvíce takových zařízení na starém kontinentu. Dnešní ZEVO jsou vybaveny tak účinnými filtry, že z nich mnohdy vychází čistší vzduch, než je ten okolní. Postavením ZEVO a energetickým využitím odpadů by mohlo zároveň dojít k odstavení některých uhelných elektráren, což by bylo jistě přínosem pro životní prostředí. Spaliny ze ZEVO jsou velice pečlivě čištěny.

Zákon by se měl více věnovat podpoře výrobců obalů a materiálů a to tak, aby jejich výrobky byly smysluplně recyklovatelné.  Dále také podporou těch, kteří budou vytříděné odpady zpracovávat a vyrábět z nich prakticky využitelné výrobky. Nejen proto, že recyklují a berou dotace, ale že se jejich výrobky dají znovu použít.

Autor je jednatel a garant projektu Obce jinak
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Recyklované tašky z pacifických plastů a jejich uhlíková stopa

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Divoké parkování se nevyplácí

Pod sjezdovkou jste zaplatili několik stovek parkovného, ale když se po lyžování vrátíte k vozidlu, čeká vás nemilé překvapení. Auto je poškozené či vykradené. Je poškozená karoserie, nebo je pryč nejen vybavení …

Posílají vás rozměnit bankovku? Porušují zákon

Jéé, já nemám zpátky. To si musíte rozměnit! Tak tuhle větu jsme u pokladen slyšeli u mnohokrát a patrně nám pokaždé zrychlila puls. Ani zdaleka to není jen ozvěna dávných časů, kdy pracovníci služeb měli na paměti …

Obral vás kamarád? Bojujte!

Už se vám stalo, že se na váš úkor někdo jiný obohatil? Nemuselo jít o krádež, podvod či jiný úmyslný trestný čin, dokonce ani nešťastnou shodu okolností, a přesto jste přišli o peníze? Prostě jste se snažili někomu …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.