Nyní je dobrý čas zrušit podporu stavebka

Názor
Závažnější, než samotná výše veřejného dluhu ČR, je současná dynamika jeho nárůstu. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU – coby šesté nejméně zadlužené země – zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury.
V letech 2000 až 2020 vyplatil stát na podpoře stavebního spoření 193,4 miliardy korun. Za rok 2021 lze předpokládat reálně vyplacenou státní podporu zhruba čtyři miliardy korun. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ty pandemický nárůst tuzemského zadlužení zatím tolerují, neboť vnímají celkový mimořádný kontext, kvůli němuž nastalo. A vnímají také kontext mezinárodní, ve kterém se Česko nijak nevymyká.

To se však může změnit právě tehdy, pokud Fialova vláda nebude s to v uspokojivé rychlosti zahájit proces konsolidace veřejných financí. Možné zhoršení ratingu dluhu ČR, které se pak dostaví, prodraží obsluhu státního dluhu a může celé Česko uvrhnout do nebezpečné dluhové spirály.

Už nyní vláda konsolidaci musí připravovat. Hledat výdaje, které lze škrtnout. Je jich dost. Leckdy jde však o „drobné“ vzhledem k velikosti rozpočtu. Jenže „halíře dělají talíře“. Příkladem z mnoha je možná úspora na podpoře stavebního spoření.

V letech 2000 až 2020 vyplatil stát na této podpoře 193,4 miliardy korun. Za rok 2021 lze předpokládat reálně vyplacenou státní podporu zhruba čtyři miliardy korun (ministerstvo financí údaj za loňský rok teprve zveřejní, pozn. aut.). Celková podpora od roku 2000 tedy poskočí na více než 197 miliard korun.

PSALI JSME:
Nenechte si ujít dvoutisícovou státní podporu

Stavební spoření v Česku ale chřadne už od poloviny nultých let. Jeho státní podporu bychom měli konečně zcela zrušit. V posledním předpandemickém roce 2019 šly na státní podporu stavebka necelé čtyři miliardy korun, tedy zhruba 0,25 procenta uskutečněných výdajů státního rozpočtu v daném roce.

Pro srovnání, v době „vrcholící slávy“ stavebka v roce 2005 šlo na jeho státní podporu přes 16 miliard. To odpovídalo 1,7 procenta výdajů tehdejšího státního rozpočtu. Předloni šly na stavebko zhruba čtyři miliardy, avšak výdaje rozpočtu byly kvůli pandemii mimořádně nafouknuté, což údaj o podílu stavebka na výdajích rozpočtu – 0,2 procenta – pochopitelně zkresluje.

Je ale zřejmé, že význam státní podpory stavebního spoření opravdu dlouhodobě trendově klesá, byť v uplynulém desetiletí převážně jen velmi pozvolna. Zrušení státní podpory je navýsost žádoucí a plošný pláč veřejnosti to tedy také nezpůsobí.

Uvažme, že byť jde „jen“ o jednotky miliard, jde stále o veřejné peníze, které plynou zhusta do oblasti bydlení a nemovitostí, kde tedy dále nafukují už tak vyšponované ceny. Stát, respektive tedy daňový poplatník, by se neměl na nafukování cen bydlení podílet, a už vůbec ne touto cestou.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Stavební spoření: Rodiče a prarodiče naspořili na start do života sedmi dětem z deseti

Zavřít reklamu ×
  1. Tak to byl byla opravdu podpásovka, osekat či úplně vzít st. příspěvek, to by se teda Pětikolka opět předvedla, co vše dělá pro podporu bydlení a nejen mladých. Ještě někdo věříte, že za svou až čtyřletou vládu postaví 40000 bytů ? Tento produkt by již neměl žádný smysl zakládat a ve své podstatě by byl předurčen k zániku, o to také asi jde. Sečteno a podtrženo, za měsíc vládnuti žádná sláva, pro obyčejné lidi zhola nic, ale v kauzách jsou jedničky. Za mě nejhorší porevoluční vláda.

  2. Pokud tak učiní a bude se to vztahovat na již stávající uzavřené smlouvy, tak ať umožní odejít z takového stavebního spoření bez sankcí a s již přiznanými státními podporami.

  3. No tak to je teda dobré – asi by bylo dobré si připomenout , proč stavební spoření vzniklo a proč ho stát podporoval – nic moc to nebylo – ale aspoň něco a já jsem ho na zlepšení bydlení a opravu staršího domu využil a byl za to málo rád, protože jinde s úrokama slavné nebylo – spíš naopak. Nepřipadá mi zrovna zábavné tohle číst a vědět , že tohle píše „renomovaný“ ekonom ,který jistě nemá co se příjmu nějaké problémy a je docela zajištěn ,ale co ti ostatní – co chtějí slušně bydlet a nemají takové příjmy ? Dnes se prodávají byty 2+1 přes 2,5milionu – v Praze údajně i kolem 3milionu , tak se nedivím ,že kdo má pozemek a má nějakou relativně dobrou práci a k tomu stavebko , že chce raději stavět nebo renovovat starší dům. Jak to budete chtít dělat Vy rádče ? Proč mám pocit , že tady někomu skrze media „umetáte cestu“ k takovému kroku . Všimněte si – pan Kovanda píše , že stavební spoření spíše uvadá … a na straně druhé je registrován jeho nárůst , protože bude – taky podle pana Kovandy – stát na státních podporách vyplácet mnohem více – tak jak je to ? To nevypadá na umíráček – spíš naopak !!! Jediné co je jasné – pokud spořím se státním podporou – tak peníze mají jít prokazatelně a ověřitelně do stavby nebo úpravy bydlení . Jinak je to jen pěkné spoření , čehož někteří investoři bohatě využívali – skrze své dědečky a babičky ,kterým platili účty stavebka a pak si peníze vyzvedli – a nemuseli dokládat jejich použití na stavební účely. Takto to prý kdysi šlo . Jestli ne ,tak mě opravte ale já to tak slyšel . A jak tedy budete pana Kovando podporovat bydlení mladých rodin v ČR ,jaké jsou Vaše vize ? Myslím ,že nyní je dobrý čas DOBŘE SLEDOVAT , CO KDO ŘÍKÁ – viz. nadpis tohoto „Článku“.

  4. Pokud by takový článek napsal opravdu nezávislý a renomovaný ekonom, nemusím s ním souhlasit, přesto o tom budu přemýšlet. Pane Kovando. Opravdu hodně let se zajímám o ekonomiku a finance, ale z Vás mám špatný pocit. Nemohu se zkrátka ubránit pocitu, že ten článek od Vás je tendenční. Trinity bank nevlastní žádnou stavební spořitelnu. Jste malinká banka, která tady dnes je, ale kdo ví, co bude za 3 roky jako tomu bylo u jiných. Potřebujete si urvat kus koláče z trhu. Tak se hlavní ekonom musí veřejně činit. Konečně vhledem k Vašemu věku je to bezpochyby jen Váš odrazový stupínek. Za nějakou dobu jistě jako mediální hvězda poradce nějakého ministra financí a vrchol CV by mohl být třeba v nominaci na člena ČNB. Zkrátka stejně třeba ve šlépějích třeba pana Michla. Tenhle článek na ekonoma je od Vás ale hodně slaboučký. Od r. 2005 stavební spoření chřadne, dle Vás. Do r. 2010 (než zaúřadoval pan Kalousek) byla maximální státní podpora 4500, následně byla jím snížena na 2000. Byl by div, kdyby nedošlo k propadu, ale světe div se, nic moc dramatického se kromě chvilkového propadu nedělo. Dnes vlastní stavebko skoro 4 mio lidí. Chápu, že třeba Vás neosloví, protože předpokládám, že Vaše příjmy jsou natolik dostatečné, že modernizaci jistě vyřešíte keš a pokud jste si byl nucen pořizovat bydlení, jistě jste využil hypotéčního ústavu. Zkuste si ale na chvíli sundat klapky z očí, projet se po vlastech českých. Z jakých peněz myslíte že prokoukla naše zemička? Podívejte se do statistik, kolik se čerpalo za zmiňované období úvěrů. Na co asi? Nikde nemáte k dohledání ve statistikách, kolik peněz jen vybraných po vázacím cyklu skončilo na renovaci domů, bytů. Tady stát své peníze vynakládá na rozdíl od jiných záležitostí opravdu rozumě. Státní podpora se mu vrátí zpátky v podobě zaplacené spotřebitelské daně jen do jiné kapitoly. Myslíte si, že lidé těch 200 mld., které uvádíte mají pod polštářem? Použili je na nákupy (jedno čeho) a pomohli roztáčet ekonomiku. Lidé v zemi jsou hodně konzervativní a to nezměníte i kdybyste se rozkrájeli. Stavebko je produkt, kde se lidé mohou spolehnout na 100% že své peníze uvidí a nepatrně se dokonce rozmnoží. Šestiletá jistota se kterou můžete počítat. Je správné, že lidé mají motivaci spořit. Po 6 letech si mohou v domě, bytě vyměnit všechny spotřebiče, zvelebit bydlení, ale třeba i koupit auto – to je jedno. Ze všeho státu zaplatí daň. Nemusí se zbytečně nikde zadlužovat, koupí to keš (to ale Vám bankéřům vadí, že?). Jak Vy, tak třeba i ekonom Vávra do něj kopete a oháníte se inflací. Knížecí rady. Když někdo vlastní stavebko 3 roky, tak kvůli vzrostlé inflaci ho zruší, aby přišel o státní podpory a znehodnotil úspory? Vždycky platilo (i za státní podpory 4500) i nyní, že drtivou většinu peněz si stejně naspoří lidé sami. Vždycky. Jenomže mají alespoň nějakou motivaci spořit. Jestliže chci v horizontu 5 – 7 let něco třeba zmodernizovat, nemohu investovat do akcií. Já se musím spolehnout na to, že ty peníze budou a pokud nebudou stačit, klidně je doplním o rozumný úvěr. I tohle je finanční gramotnost. A přiznám se, děsím se doby, jestli jednoho krásného dne budete povolán, abyste našeptával nějakému ministru financí, protože z Petřína je sice výhled krásný, ale zem nepřehlédnete a problémy v ní už vůbec ne. Chtělo by to trochu mezi lid pane ekonome.

  5. to cesti komuniste neprispusti, a tech zije v Cesku nejmin 90% :). Navic mame vladu plnou levicaku, to neprojde

    • Pane Cibulko, nechte si vyšetřit hlavu, naučte se matematiku a nesvádějte všechno pořád na komunisty.

  6. Ano, stavebko nedává smysl jinak než jako tunel, kterým se přesouvaj peníze od státu (podpora) ke stavebním spořitelnám (nesmyslný poplatky za nic, za spořicí účet přece taky neplatíte poplatky).

  7. Je potřeba hlavně zdražit zisky bank, které vydělávají, ale zisk odvádějí jinam. Zároveň zaměstnance nad 100tis. tvrdě zdanit a pak nemusíte šahat na stavebka, kde to stejně tak pokryje poplatky bank, které za to nic neposkytují jen evidují.

  8. Super článek od p. Hugo Hasse s kterým se dá jen souhlasit a já dodám, už snížení státní podpory z 4500Kč na 2000Kč byl pěkný podraz od státu protože vlastně porušil již uzavřenou a platnou smlouvu.

Napsat komentář: Křišťálová studánka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.