O výši platu mluvíme, ale „potichu“. 6 z 10 Čechů řekne blízkým, kolik vydělává

Otázka platu je v pracovně-právních vztazích zřejmě nejcitlivějším tématem diskusí. Většina zaměstnaných lidí totiž zastává názor, že informace o výši mzdy je soukromou záležitostí každého člověka. Navzdory tomu se ukazuje, že mnoho Čechů nejen že chce vědět, kolik vydělávají jejich kolegové, ale výši svého platu nemají problém sdělit své rodině, nebo známým. Dokazuje to průzkum platových portálů Paylab.com, které v ČR reprezentuje značka Platy.cz.

O platech mluvíme, ale jen s někým

V evropských zemích je téma platů stále tabu. Informace, kolik lidé vydělávají, se firmy snaží držet v tajnosti a většinou k mlčenlivosti o výši výdělku zavazují smluvně i své zaměstnance. Jak se ale ukazuje, Češi se o své mzdě mluvit nebojí. Informace o tom, kolik vydělává, totiž nemá problém říci svým blízkým téměř 6 z 10 Čechů.

Chci vědět, kolik vydělávají kolegové ve firmě

Přibližně stejný podíl, tedy 56 % procent Čechů, by chtělo vědět, kolik vydělávají jejich blízcí přátelé nebo rodinní příslušníci. Průzkum ale ukazuje, že našince víc, než údaj o mzdě nejbližších, zajímají čísla na výplatní pásce jejich kolegů. Takovéto informace by chtělo mít celých 70 % Čechů. Absolutní nezájem o podobné informace projevilo jen 11 % lidí.

V porovnání s výsledky z ostatních zemí je chování Čechů podobné jako jinde v Evropě. Celkové výsledky průzkumu z devíti zemí totiž ukázaly, že 74 % lidí chce vědět, kolik vydělává jejich kolega. Jde o něco vyšší podíl lidí než v Čechách.

O platu hovoří více lidé, kteří vydělávají méně

Zaměstnanci s nadprůměrným platem mají menší potřebu vědět o výši mzdy svých kolegů než ti, kteří vydělávají méně. Celkem 72 % podprůměrně vydělávajících Čechů chce vědět, kolik vydělávají ostatní lidé ve firmě. V případě nadprůměrně vydělávajících je to 69 %.

To samé platí i v případě informování známých o vlastním platu. Průzkum ukázal, že čím je plat nižší, tím menší problém je mluvit o jeho výši na veřejnosti. Naopak jakmile je plat nadprůměrný, zaměstnanci už nejsou tak ochotní o něm diskutovat. O tom, kolik vydělávají, tak nemá problém informovat 61 % respondentů s nižším platem než je celorepublikový průměr. Ve skupině s nadprůměrnou mzdou je to 53 %.

Ženy nejsou zvědavější

Zhruba stejná část mužů a žen měla zájem vědět, kolik si jejich kolegové vydělávají. Ženy nejsou zvědavější, i když jsou postiženy nerovností platů, která se obecně nazývá „gender gap“. Právě transparentnost platů by měla podle některých iniciativ přispět ke zmenšování těchto rozdílů.

Brusel vydal před třemi lety v této oblasti doporučení a mnoho zemí se těmito předpisy inspirovalo. Zaměstnanci v některých zemích již získali právo vidět, kolik si jejich kolegové vydělávají. Například v Německu mají ti, kteří pracují ve společnostech s více než 200 zaměstnanci, právo požádat o zveřejnění příjmů svých kolegů. Lidé mohou svobodně požadovat informace o odměně svých kolegů od daňových úřadů ve Finsku a údaje o platu zaměstnanců jsou již dlouho dostupné v Norsku. Více o tomto tématu v blogu Paylab.

Zvědavost je patrná na všech pozicích

Informace o platu kolegů chce znát většina ze všech skupin zaměstnanců. Nejnižší motivace v informování se o platech ostatních je viditelná u vrcholového managementu. Naopak největší zájem vědět, kolik vydělávají kolegové, mají kvalifikovaní dělníci a techničtí pracovníci.

Výši platu manažerů neznají ani jejich blízcí

I když většina Čechů má potřebu podělit se o informaci o svém platu alespoň s někým, u top manažerů je situace jiná. Většina z nich totiž informace o tom, jakou sumu mají uvedenou na své výplatní pásce, nepoví ani svým nejbližším.

O průzkumu

Průzkum se realizoval v létě 2017 v devíti zemích Evropy včetně České republiky. Proběhl na platových portálech, které patří do sítě Paylab. Odpovídali respondenti z České republiky (Platy.cz), Finska (Palkkadata.fi), Chorvatska (Mojaplaca.hr), Litvy (Manoalga.lt), Lotyšska (Algas.lv), Polska (Pensjometr.pl), Slovenska (Platy.sk), Slovinska (Placa.si) a ze Srbska (Infoplate.rs).

Účastníci z České republiky odpovídali na otázky prostřednictvím on-line formuláře na portálu Platy.cz. Za ČR odpovědělo 9 491 respondentů.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Tiskové zprávy

Začal Global Money Week 2024

Od pondělí 18. do neděle 24. března 2024 se v České republice koná 12. ročník celosvětové vzdělávací akce Global Money Week. Česká bankovní asociace letos v jeho rámci opět pořádá národní kolo finančně-vědomostní …

Jak zajistit pojištění kola proti krádeži

Plánujete pořízení nového jízdního kola, abyste si již brzy mohli užívat první jarní vyjížďky? Pak byste měli pamatovat na to, že krádeže kol jsou v České republice velice časté. Podle policejních odhadů je ročně …

Predikce ceny bitcoinu v roce 2024: Co říkají experti?

Rok 2023 pro bitcoin znamenal jízdu na horské dráze. Po rekordním růstu v roce 2021 zažila tato nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna (BTC) v roce 2022 prudký pokles a klesla pod 20 000 amerických dolarů (USD). V …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.