„Už mne nebavilo pořád zdražovat. Na teplé kuchyni musíte pořád něco vymýšlet, a přitom byl problém s dodávkami stále dražších surovin. Podnikání v gastru je pro třicátníky s pevnými nervy, a ty já už nemám,“ říká šéfka firmy Prima chlebíček Ivana Ivánková (60).
Jak dodává, covidové uzávěry a pak šílené zdražování, byly posledními kapkami do jejího rozhodnutí jídelnu uzavřít a věnovat se už jen výrobě a prodeji chlebíčků.
Není výjimkou. Podle údajů společnosti CRIF — Czech Credit Bureau k letošnímu srpnu zanikl ve stravování 1 401 subjekt. Naproti tomu jich bylo založeno 868. Celkový úbytek je tak zatím 536 firem registrovaných ve stravování. K loňskému srpnu se počet podnikatelských subjektů ve stravování celkově snížil o 839.
Už letos v březnu Asociace malých a středních podniků a živnostníků hlásila, že provozovatelé stravovacích provozů mají u obědů enormní propady tržeb. Léto bylo pro řadu podniků sice nadějnou náplastí, nicméně analýzy ukazují, že i když podnikům se mnohdy tržby vrátily k předcovidové úrovni, už to nepokrývá energetické šoky…
„Když jsem viděla, co se děje i s energiemi, dostala jsem prostě strach z toho, co bude. Nikdy jsem nikomu nic nedlužila. Ani ukončení jídelny nebylo jen o tom, že jen zabouchnu dveře. Vyplatila jsem odstupné kuchaři a dalším zaměstnancům, chtěla jsem mít čistý štít,“ dodala Ivánková.
Domácí atmosféra k přežití nestačila
Její jídelna byla oblíbená mezi bílými límečky z okolí i dělníky. Mohli si nabrat z několika druhů salátů, dát si pořádnou polévku, vybrat si ze tří, čtyř dobrých jídel. Na stolech vždy čisté kostkované ubrusy, zdarma karafa s vodou a mátou. Pořád plno, ale domácí atmosféra. Přežít to ale podniku nepomohlo.
Kuchařka z Londýnské ulice, která dnes s paní Ivánkovou dělá už jen chlebíčky, pauzíruje ve dveřích, které vedly do jídelny. „Stávám tady teď občas kolem poledního, abych to našim stálým hostům vysvětlovala,“ říká. Stejnojmenná prodejna chlebíčků a zákusků, která je hned vedle, totiž zůstává otevřená. Ovšem i chlebíčky notně zdražily na 45 až 65 korun za kus…
Zákazníci citliví na desetikoruny
Zákazníci jsou u obědů více než kdy před tím citliví na cenu, roli hrají desetikoruny. I v jídelně z Londýnské hlavní jídlo v poslední době také již stálo kolem sto čtyřiceti korun. Tím se ale již přiblížila nedaleké velké a vyhlášené restauraci Vinohradský parlament.
Zároveň jídelna již byla dražší, než specialista na balkánská jídla v sousední Slezské ulici. Původem manželé z Bulharska zde v maličké provozovně vaří rovněž bezmála čtvrt století, a i dnes se s obědovým jídlem drží do stokoruny. Je ale s sebou nebo omezeně na stojáka. Podnik má ovšem díky tomu pořád relativně nízké náklady. A jede dál.
každý by chtěl přidat na výplatě, ale nechce vydat víc za jídlo
Hlavně poslanci senátoři ministerští úředníci a v justici ???
No, ale jak sám píšete, nikdo jim nepřidal, takže nechtějí, protože nemají…
Jinak řečeno, brečíte, ale sám si odpovídáte, ale nechápete, že jste si odpověděl 😀
Ale to by jste musel přemýšlet, nad tím co jste napsal a co to znamená…
Vstupy v restauraci zdražily o 60-100%, Když to převedete do ceny jídla, guláš by stál 230Kč……. Většina restaurací si razantně snížila marže aby přežila, to se o výrobcích a supermarketech říct nedá ……. Ale hlavně že český Pepík má pocit jak se restaurace na jídle pakují….
Tak v okolí Londýnské je mrtě jiných restaurací. Komu se nelíbí ceny, ať tam nechodí. Já, ačkoliv ne že bych na to neměl, už jen z principu odmítám dát za kuřízek se salátem víc jak 150 Kč a tak to mám se vším. Obecně vše má pro mě nějakou hodnotu a pokud cenu neakceptuji, nekoupím to a tečka. Jde jen o to přežít rok dva dobu, kdy teď všichni nehorázně zdažují víc, než by mohli (měli), aby se ještě nakapsovali. V konečné fázi o trhu rozhoduje zákazník (i když setrvačnost je velká) a holt to bude o tom, že jako obchodník buď půjdu s cenou dolů a nějak kšeft pojede i za cenu malých zisků (ale pojede) nebo nezlevním, zákazníci se na mě vykašlou, nebude žádný zisk a kšeft můžu zabalit a nebudu mít nic. Jednoduché rozhodování.
A může nám autor článku napsat název té oné Balkánské restaurace která zvládá dělat jídla za stovku? Ať hledám jak hledám, tak v sousední (je to přes celý blok a náměstí, takže ehm,ehm) Slezské ulici, nemohu nic dohledat a spíše to na mě působí jako smyšlená „senzace“ na závěr článku.