Už teď je doložené, že obézní pacienti s bipolární poruchou nebo schizofrenií mají častěji závažnější průběh duševního onemocnění, horší fungování, větší riziko sebevraždy a horší odpověď na psychiatrickou medikaci.
Teď mezinárodní tým vědců z Dalhousie University, Jena University Hospital, a Národního ústavu duševního zdraví na základě nové metody prokázal, že obezita má rovněž negativní vliv na „stárnutí“ mozku.
Stávající studie ukazují, že pacienti s obezitou a duševním onemocněním mají signifikantně častěji výraznější změny mozku než lidé jenom s jednou z těchto poruch.
„Nebylo však jasné, co je příčina a co následek. Obezita může poškozovat mozek, nebo je také možné, že některé změny mozku způsobují vyšší riziko obezity například tím, že zvýší impulzivitu, zhorší regulaci příjmu potravy a tak dále,“ popsal profesor Tomáš Hájek, který studii vedl.
„Jedním ze způsobů, jak zjistit, co bylo první, jestli obezita, nebo změny na mozku, je dlouhodobě sledovat pacienty v takzvané prospektivní studii. To je přesně to, co jsme udělali v našem výzkumu, kde jsme pacienty vyšetřili na začátku a pak znovu po zhruba jednom až dvou letech,“ doplnil.
Unikátní výzkumná metoda
K měření vlivu obezity na mozek vědci využili unikátní přístup zvaný BrainAGE. „Jistě jste někdy zkoušeli odhadnout věk lidí z jejich tváře. Udělali jsme totéž, ale místo tváře jsme věk odhadovali z MRI snímku mozku,“ uvedl profesor Hájek.
Dodal, že něco takového člověk samozřejmě nedokáže. Vědci použili snímky z magnetické rezonance zhruba 500 zdravých dobrovolníků a pomocí strojového učení naučili počítač odhadovat věk mozku s velmi vysokou přesností.
„Potom jsme tento model aplikovali na MRI snímky mozku od pacientů a zdravých kontrol v naší studii, a počítač nám vygeneroval odhadnutý věk mozku u každé osoby. Pokud třeba osoba A má BrainAGE +4, tak to znamená, že její mozek vypadal o čtyři roky starší, než byl skutečný věk tohoto člověka. Podobně jako asi nechcete, aby váš obličej vypadal starší, než jste, také vyšší BrainAGE jsme považovali za indikátor většího poškození mozku,“ konstatoval Hájek.
Jeden bod BMI = jeden měsíc
Ukázalo se, že u osob s první epizodou psychózy vypadal mozek v průměru o 3,4 roku starší, než byl jejich věk. Odhadnutý věk mozku odrážel závažnost nemoci – osoby s vyšším BrainAGE měly více příznaků a horší fungování.
„Nejvíce nás ale zajímalo, jestli dokážeme odhadnout, u koho bude mozek v budoucnu stárnout rychleji. Ukázalo se, že psychóza samotná stárnutí mozku nezrychlovala, což je pozitivní zjištění jak pro pacienty, tak pro lékaře. Jediný faktor, který byl spojený se zrychleným stárnutím mozku, byl Body Mass Index, měřítko obezity,“ řekl Tomáš Hájek z Národního ústavu duševního zdraví.
Lidem, kteří měli nadváhu nebo obezitu při první hospitalizaci, mozek mezi kontrolami zestárl výrazně více než lidem s nižším BMI. Konkrétně každé zvýšení BMI o jeden bod v čase první hospitalizace vedlo ke „zrychlení stárnutí“ mozku v průměru o jeden měsíc ročně.
„Jinými slovy, pokud chceme vědět, jak váš mozek bude vypadat za dva roky, nejlepší způsob, jak to zjistit, je vás zvážit a změřit. Je třeba podotknout, že efekt obezity na zrychlené stárnutí mozku byl patrný i u zdravých kontrol bez psychotického onemocnění. Obezita není škodlivá jenom pro mozek lidí s psychózou,“ dodal profesor Hájek.
Riziko metabolických poruch
Tyto výsledky jsou z klinického hlediska důležité, neboť pacienti s psychózou mají zvýšené riziko metabolických poruch. A metabolické poruchy se ukazují jako rizikový faktor pro zrychlené stárnutí mozku. Podrobnější sledování a časná úprava metabolických poruch může snížit nejenom riziko předčasného úmrtí na kardiovaskulární nemoci, ale možná i zpomalit předčasné stárnutí mozku.
Nálezy tak mimo jiné otevírají cestu k testování nových léčebných metod zaměřených na prevenci poškození mozku u lidí se schizofrenií, tudíž na oblast, kde dosavadní psychiatrický výzkum a klinická praxe prozatím selhávají.
„Je také zajímavé, že mezi pacienty byly velké rozdíly v mozkových změnách, s tím, že řada z nich měla věk mozku srovnatelný s jejich skutečným věkem,“ řekl další z autorů studie Marián Kolenič z Národního ústavu duševního zdraví.
„Obezita se ukazuje jako jeden z faktorů, který zhoršuje změny mozku u lidí s psychotickým onemocněním. Je to navíc rizikový faktor, který lze snadno měřit a kterému lze předcházet, případně ho léčit,“ upřesnil.
Obezita a koronavirus
Nadváha má ovšem podle vědeckých poznatků další dopady na lidské zdraví. Světová federace pro obezitu například na jaře upozornila, že riziko úmrtí na covid-19 je desetkrát vyšší v zemích, kde má většina populace nadváhu.
Česko je přitom v žebříčku na nelichotivém čtvrtém místě. Až pětina Čechů přitom podle různých průzkumů prozradila, že v „domácím vězení“ během koronavirové pandemie přibrala.
Tým odborníků zkoumal údaje o úmrtnosti ze 160 zemí a došel k závěru, že z 2,5 milionu úmrtí na covid-19 zaregistrovaných do konce února, se 2,2 milionu přihodilo ve státech, kde více než polovina populace trpí nadváhou. Tu lze definovat jako index tělesné hmotnosti (BMI) nad hodnotu 25.
Experti zjistili, že každá země, kde mělo nadváhu méně než 40 procent populace, měla nízkou úmrtnost na koronavirus – ne více než deset lidí na sto tisíc obyvatel. Naopak v zemích, kde měla nadváhu více než polovina lidí, ale byla úmrtnost na covid-19 větší než sto lidí na sto tisíc obyvatel.
Ze zemí, kde má více než polovina dospělé populace nadváhu, je nejvyšší úmrtnost v Belgii, následované Slovinskem, Británií, Českem, Itálií, Portugalskem, Černou Horou a USA. Naopak Vietnam má nejnižší míru nadváhy v populaci a druhou nejnižší míru úmrtnosti na covid-19 na světě.
