Stejně jako stárne tělo, stárne rovněž mozek. „Avšak zdraví mozku ve stáří je u každého jiné,“ říká Pavla Čermáková z Národního ústavu duševního zdraví, která je autorkou studie o vlivu chudých poměrů v dětství na kvalitu kognitivních dovedností ve stáří. Podle Čermákové přitom přibývá důkazů, podle nichž má zdraví stárnoucího mozku své kořeny už v dětství.
Zdroj: Wikipedia
„Naše studie zkoumala velkou skupinu lidí z různých socioekonomických i geografických podmínek a ukazuje, že právě špatná socioekonomická situace může mít negativní vliv na kognitivní funkce, které se stárnutím mozku úzce souvisejí,“ konstatovala doktorka Čermáková.
Dvacet tisíc seniorů
Vědci analyzovali údaje více než 20 tisíc dobrovolníků z šestnácti evropských zemí. Průměrný věk účastníků studie byl 71 let. Dobrovolníci absolvovali vyšetření na počátku zkoumání a pak ještě aspoň jedno kontrolní vyšetření v horizontu přibližně pěti let. Vyšetření se zaměřovalo na verbální a paměťové dovednosti – schopnost vyjmenovat zvířata, naučit se nová slova a po určitém čase si je rovněž vybavit.
„Co do počtu účastníků je naše studie nejrozsáhlejší na toto téma,“ sdělila Pavla Čermáková z Národního ústavu duševního zdraví. Vědci při svém zkoumání využili metodu „kalendář životní historie“, jejímž prostřednictvím mapovali, v jakém socioekonomickém prostředí dobrovolníci vyrůstali. Poté studovali vztah mezi tímto prostředím v dětství, úrovní kognitivních funkcí ve stáří a rovněž rychlostí, jakou kognitivní funkce klesají při stárnutí.
Vědci přitom zjistili, že horších výsledků v testech kognitivních dovedností dosáhli ti senioři, kteří se v dětství potýkali s chudobou. Lišili se rovněž v mnoha dalších aspektech: například dosáhli nižšího vzdělání, častěji vykazovali příznaky deprese, byli méně fyzicky aktivní, více obézní a obecně méně zdraví.
Za co chudoba nemůže
Ve statistické analýze ovšem vědci prokázali, že souvislost mezi chudobou ve stáří a nižší úrovní kognitivních funkcí ve stáří byla jen částečně vysvětlena těmito společenskými a zdravotními faktory. Překvapením pak bylo zjištění, že chudoba v dětství neměla vliv na rychlost, s jakou se kognitivní funkce zhoršovaly v průběhu pěti zkoumaných let.
„Studie ukazuje, že prostředí, v němž vyrůstáme, se pasivně odráží v úrovni našich kognitivních schopností v seniorském věku – a pouze z části je tato souvislost vysvětlena dalšími faktory, jako jsou například vzdělání, výskyt deprese nebo životní styl,“ konstatovala doktorka Čermáková.
Doporučila, aby se při tvorbě různých strategií, jejichž cílem je chránit zdraví mozku ve stáří, by se měla pozornost výrazně soustředit na dětské období, kdy se mozek vyvíjí. „Dětem, které se potýkají s nějakou formou sociálního či ekonomického znevýhodnění, by měla být nabídnuta účinná pomoc,“ dodala Čermáková.
Trénování mozku
Experti rovněž doporučují, aby lidé svůj mozek trénovali. Jak připomněla například psycholožka a terapeutka Ivana Jakubeková, s mozkem to je obdobné jako s fyzickými schopnostmi člověka.
„Je známo, že pravidelný pohyb v průběhu života prodlužuje optimální funkčnost tělesných orgánů a systémů, od srdce a cévní soustavy, přes metabolismus, pohybový aparát a dalších, až po posilování optimálního výkonu mozku a mozkových funkcí,“ řekla Jakubeková, podle níž je možné mentální funkce trénovat podobně jako svaly. Připomněla, že nedávné studie prokázaly zlepšení dílčích kognitivních funkcí o desítky procent – právě díky tréninku.
Trénovat mozek a jeho kognitivní funkce je dnes možné i na internetu. Některé testy jsou dokonce speciálně zaměřené na seniory. Lidé by ovšem měli mozek trénovat dříve než v důchodu. Testy jsou zaměřené například na posilování paměti pomocí slovních hříček nebo doplňovaček.
