Německo v uplynulém desetiletí postupuje v oblasti rozpočtové politiky přímo učebnicově a mohlo by být vzorem pro většinu z ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. V letech prosperity před úderem koronaviru dodržovalo politiku nulového schodku, takže podstatně snížilo svůj dluh v poměru k HDP.
Jenom tři další země EU – Irsko, Malta a Nizozemsko – snižovaly v letech 2013 až 2019 svůj veřejný dluh v poměru k HDP rychleji než právě Německo. Berlín tak má nyní z čeho brát, aby ekonomiku sanoval a podporoval.
Německý balík opatření pro boj s ekonomickými dopady koronaviru je nejobjemnější v rámci ekonomicky vyspělých zemí, po přepočtu na HDP předčí i fiskální balík, jímž se Trumpova administrativa snaží podpořit americkou ekonomiku.
Snížení sazby DPH, které je součástí německého balíku, umožní tamním firmám udržet si v náročném období více peněz na účtu, přičemž spotřebitelé dostanou impuls ke spotřebě. Lze totiž předpokládat, že z redukce sazby bude zčásti těžit německá podniková sféra a zčásti tamní spotřebitelé, neboť podniky a firmy budou moci snáze snížit své konečné ceny. Redukce německé DPH přispěje také k zotavení české ekonomiky, která je silně závislá na poptávce německých podniků i spotřebitelů.
V celém „neštěstí koronakrize“ je Česku jedním z největších „štěstí“, že je tak mocně ekonomicky provázána zrovna se zemí, jež neváhá razantně svoji poptávku podpořit. Německý daňový poplatník, z jehož daní je německý balík opatření financován, také právě díky snížení DPH z nezanedbatelné části pomůže na nohy i české ekonomice.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
