Jedním z hlavních důvodů tohoto nebezpečí je nadužívání některých léků. „Bohužel někteří lékaři u banálních onemocnění sahají po antibioticích se širokým spektrem účinku. Tyto léky ale přispívají ke vzniku bakteriální rezistence, tedy odolnosti bakterií vůči některým typům antibiotik,“ upozornil Igor Karen, praktický lékař, infektolog a místopředseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL).
Dodal, že tento problém není zdaleka tak patrný u primární péče jako v nemocnicích. „Mohou se zde vyskytnout takzvané nozokomiální infekce, které jsou závažnou komplikací pro hospitalizované pacienty. Léčba těchto infekcí bývá často velmi náročná, neboť jejich původci jsou na běžná antibiotika mnohdy rezistentní,“ upozornil doktor Karen.
Podle jeho kolegyně Ludmily Bezdíčkové z vedení SVL je odolnost vůči antibiotikům globální hrozbou. Podle vědců totiž reálně hrozí, že do třiceti let může na infekce umírat více lidí než na onkologická onemocnění. „V České republice bychom potřebovali zlepšit zejména kvalitu předepisovaných antibiotik, volit ta s co nejužším spektrem účinku,“ doporučila doktorka Bezdíčková.
Právě nadužívání takzvaných širokospektrých antibiotik je podle lékařky aktuálně největším problémem. „V Evropě jsme na čelních příčkách v předepisování takzvaných makrolidů – to jsou antibiotika, která mají potenciál vyvolat bakteriální rezistenci,“ vysvětlila.
Kodex racionální terapie
Na zmíněné konferenci lékaři diskutovali o novém Doporučeném postupu racionální antibiotické terapie. Podílí se na něm několik odborných společností: Vedle všeobecného lékařství také pneumologická nebo urologická. Odborníci se v posledních letech intenzivně zaměřili také na vzdělávání ambulantních specialistů.
„Jak praktici, tak ambulantní specialisté musejí mít k dispozici dostatečné portfolio antibiotik, aby mohli co nejlépe zacílit léky a dosáhli antibakteriálního efektu v co nejkratší době. Pokud například dojde k dlouhodobému výpadku antibiotik, hrozí riziko vzniku rezistence i u běžných komunitních patogenů,“ poznamenala Michaela Matoušková z České urologické společnosti.
Důležitou úlohu mají podle ní praktičtí lékaři. „Měli bychom se snažit zaléčit maximum infekcí v domácím prostředí, aby se pacienti nedostávali zbytečně do nemocnic. Zároveň omezit předepisování antibiotik v situacích, kdy jsou infekce s velkou pravděpodobností virové a antibiotika nejsou vůbec třeba,“ uvedla Ludmila Bezdíčková ze SVL.
Nadějí do budoucna mohou být léky nové generace. „Objev nové substance je vždy velmi náročný a drahý proces. Pokud se nové antibiotikum podaří vyvinout, není dostupné automaticky všem. Naopak, s trochu nadsázky je možné říct, že zůstává zamčeno v trezoru a používá se jen ve velmi ojedinělých případech na skutečně rezistentní infekce. Jedině tak si lék zachová svoji účinnost,“ sdělil Igor Karen ze SVL.
Objev českých vědců
Na vývoji nových antibiotik se podílejí rovněž čeští vědci. Expertům z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s Biotechnologickým ústavem CEITEC Masarykovy univerzity se podařilo odhalit nový mechanismus, který by mohl vydláždit cestu k budoucí léčbě bakteriálních onemocnění. Výsledky zveřejnil prestižní časopis Journal of Bacteriology.
Schopnost odolávat antibiotikům je podle vědců zakódována v bakteriální DNA. Bakterie své genetické instrukce „čtou“ pomocí procesu zvaného genová exprese a na základě informace v DNA vytvářejí proteiny. Tyto proteiny jsou jako stavební kameny, které bakterie potřebují k růstu, množení a reakci na stresové faktory, jakými jsou kupříkladu právě antibiotika.
Při pětiletém výzkumu vědci zjistili, že cílem nových terapií proti rezistentním bakteriím by mohl být protein zvaný MoaB2. „Tento protein interaguje s klíčovým proteinem zvaným Sigma-A, který řídí, jak bakterie zapínají své geny. MoaB2 ovlivňuje dostupnost a stabilitu Sigmy-A a tím pak produkci bílkovin v bakterii,“ řekl vedoucí výzkumné skupiny Libor Krásný z Mikrobiologického ústavu.
Bez proteinů Sigma-A bakterie ztrácí schopnost růst, množit se. Interakce mezi Sigma-A a MoaB2 se tak stává atraktivním cílem pro vývoj nové generace léků. „Uzamknutí“ Sigma-A v interakci s MoaB2 může být novým směrem pro budoucí antibakteriální terapie.
Objev podle badatelů odhaluje možnosti pro vývoj nových léků, které by mohly přinést zásadní změny v léčbě infekcí způsobených rezistentními bakteriemi. To by mělo široký dopad na zdravotní péči, zejména v oblastech, kde selhávají tradiční antibiotické terapie.
