Na spotřební dani z lihovin stát loni utržil necelých devět miliard korun, při představování konsolidačního balíčku přitom ministerstvo financí předpokládalo, že vybere zhruba o půl miliardy korun více.
Přes rostoucí daňovou zátěž lihovin stát na spotřební dani z lihu nevybírá více peněz. V loňském roce stát na této dani vybral 8,965 miliardy korun, meziročně zhruba o šest milionů korun méně než o rok dříve.
Potvrdila se tak očekávání, na která jsme upozorňovali při předloňském přijímání konsolidačního balíčku. Výnosy státu ze spotřební daně z lihovin nejen, že nerostou, ale naopak se snížily. Podobný vývoj není překvapením, k poklesům dochází ve všech zemích, které se rozhodly spotřební daň z lihovin navýšit.
Stát přitom počítal s tím, že po nárůstu spotřební daně o deset procent bude její výběr za loňský rok zhruba o půl miliardy vyšší. Zákazníci nicméně nechtějí zvýšenou cenu akceptovat, loni tak došlo ve volném oběhu k nejnižšímu prodeji lihovin od roku 2014, meziročně se prodej snížil o více než 20 procent.
Stalo se přesně to, co jsme očekávali. Kvůli vyšším cenám Češi nakupují lihoviny v zahraničí a zároveň se rozbujel černý trh. V této souvislosti také roste poptávka po levnějších, a tudíž méně kvalitních, lihovinách.
Zatímco prodej lihovin v loňském roce klesl, spotřeba piva zůstává poměrně stabilní, nejvíce roste spotřeba šumivých vín. Přestože se potvrzují očekávání a výběr spotřební daně z lihovin je nižší než predikce, stát nadále počítá s dalším navýšením daně.
Od počátku letošního roku došlo k růstu o dalších deset procent a v roce 2026 dojde ke zvýšení o dalších pět procent. Naopak se ani nadále nepočítá se zdaněním tzv. tichého vína. Spotřební daň z alkoholu je tak v Česku rozprostřena značně nerovnoměrně.
Lihoviny už v současné době představují suverénně nejvyšší podíl na výběru spotřební daně z alkoholu. Zatímco tvoří necelých 30 procent spotřeby alkoholu, na výběru daní se podílejí 65 procenty. Čtvrtinu celkové konzumace alkoholu tvoří víno, na výběru spotřební daně se ale podílí (vzhledem šumivým vínům, pozn. aut.) jen čtyřmi procenty.
O nezavedení spotřební daně na tichá vína se již napsalo dost. Tato nespravedlnost není omluvitelná a je obřím selháním současné politické garnitury. Od začátku letošního roku došlo ke zvýšení spotřební daně na lihoviny v deseti evropských zemích. Ve všech kromě Česka to bylo na všechny druhy alkoholických nápojů, jen čeští vinaři si prosadili výjimku.
Rychle rostoucí spotřební daně z lihovin vedou ke snížení spotřeby na domácím trhu. Vyšší ceny rovněž mění preference klientů, na tyto změny musejí likérky rovněž reagovat – např. rozšířením nabídky nealkoholických a míchaných drinků.
Zvýšení spotřební daně z lihu přinesl loňský vládní konsolidační balíček, podle plánu se odehrává ve třech krocích. Loni se daň zvýšila o deset procent, stejný nárůst platí od začátku letošního roku a v roce 2026 se zvýší o pět procent. Stát si od opatření slibuje vyšší daňové výnosy.
V ČR je za hektolitr stoprocentního alkoholu stanovena spotřební daň ve výši 1 547 eur (cca 39 tis. Kč.). V Rakousku je to jen 1 200 eur a v Německu 1 303 eur. Vyšší sazby má Polsko, ale tam je více zdaněno i pivo a víno. Slovensko nedávno zvýšilo daně o 38 procent, což vedlo k rozmachu černého trhu.
Autor je předseda představenstva společnosti Palírna U Zeleného stromu
(Redakčně upraveno)
Kdo chce moc, nemá nic…
To je, ale logické, pokud bude někdo neustále zvyšovat cenu, nebude vybírat více. Buď si lidé nakoupí v cizině, anebo vše omezí.
To jen vlády tohoto státu to trochu nechápou.
V podstatě stejná situace, jako u tabáku. S tím rozdílem, že u tabáku rozdíl mezi plánovaným výběrem dane a skutečností nejsou miliony, ale miliardy! Neustálé zvyšování spotřebních daní vede k poklesu jejich výběru a o to většímu dovozu z okolních zemí. Pokud je rozdíl v ceně krabičky cigaret 40-50 Kč podle značky, je logické, že celý sever Čech a Moravy kouří cigarety zakoupené u našich severních sousedu v Polsku.
Je vidět že jsou ve vládě ekonomové a odborníci. Selským rozumem je to asi jasné všem kromně vládě. Hlavně že plní předsevzetí a snižuje státní dluh a šetří. Už tomu lhaní začínají sami věřit.
Píšete nesmysly. To, že u nás není spotřební daň není selhání státu. Také jste podlehl novinářské propagandě? Je to stav jaký je ve všech zemích EU produkujících víno. Žádná tato země NEMÁ spotřební daň na víno .
Byli by jsme první. Vinařský průmysl a na něj navázaná vinařská turistika by šli … do háje.
Budete se divit, ale spotřební daň na víno má mj. i Francie. Je ovšem tak nízká, že se snad nemůže vyplatit ji vybírat. V EU obecně spotřební daň na víno existuje: směrnice 92/83/EHS, nicméně její minimální daň je dána směrnicí 92/84/EHS – a to je nula. Tedy když stát nechce tak ji nevybírá, ale může (jako ta Francie).
To se takhle sejde politolog, traktorista a elektrikář a začnou řešit ekonomické otázky…..
Opakuju to pořád a pořád: Lafferova křivka…; Lafferova křivka…; Lafferova křivka….
Vládní „takyekonomové“ to nejspíš považují za něco sprostého, nebo zlovolnou propagandu ruské FSB v čele s Putinem:-) 🙂 🙂
Opakuju to pořád a pořád: Lafferova křivka…; Lafferova křivka…; Lafferova křivka….
Vládní „takyekonomové“ to nejspíš považují za něco sprostého, nebo zlovolnou propagandu ruské FSB v čele s Putinem 🙂 🙂 🙂
Jen 8 miliard na dani z alkoholu? To je schopný populistický vládní úředník obratem 3x rozfofrovat na platy křičící skupince zaměstnanců. Doktoři, soudci, učitelé, … a celý úsilí jde v niveč. „To muselo dát práce, přitom taková blbost… „
Autor neumí počítat, 1547 EUR není 64 tisíc Kč.
Dobrý den,
děkujeme za upozornění, opraveno.
Redakce
Každý hokynář ví, že zvýšení ceny nemusí znamenat zvýšení zisku, ba často je to naopak. Jen naši vrcholní politici (a bohužel nejen naši) to nevědí a nechtějí vědět. Vždyť už kdysi Kalousek jakožto ministr financí zvýšil spotřební daň u nafty a místo očekávaného zvýšení výnosu došlo k jeho snížení. Od té doby už uplynulo hodně roků, ale politici se stále nehodlají poučit. Přitom už Albert Einstein řekl: jen blázen dělá stále totéž a očekává, že výsledek bude jiný.