Očkování: Když v Británii polevili na 80 % populace, vypukla epidemie spalniček

V souvislosti s covidem se více než před tím diskutuje o očkování. To zejména u dětí má ale řadu skalních odpůrců. Jenže velmi dlouhodobá data hovoří jasně: Nemoci, které dříve kosily lidstvo, očkování téměř vymýtilo nebo eliminovalo na minimum. A v zemích, kde polevily, znovu epidemie těchto infekčních nemocí vypukly.
V souvislosti s covidem se více než před tím diskutuje o očkování. Ilustrační foto: Pixabay.com

Hlavním důvodem poměrně vysoké nedůvěry k očkování na covid je ovšem u mnohých lidí hlavně to, že vakcína není ještě prověřená praxí, tak jako je tomu například u přenosné dětské obrny, záškrtu, tetanu. Očkování proti těmto nemocem má v Česku dlouhou tradici.

„Infekční nemoci byly ještě na počátku 20. století příčinou více než poloviny lidských úmrtí. Pravidelné očkování dětí pomohlo významně snížit či eliminovat řadu infekcí. Nesetkáváme se s přenosnou dětskou obrnou, záškrtem, tetanem. Výskyt spalniček, zarděnek, příušnic či tuberkulózy se podařilo významně snížit ve srovnání s roky před zavedením příslušných očkování,“ shrnuje na stránkách Státního úřadu pro kontrolu léčiv MUDr. Jitka Částková.

Tato příznivá situace ale podle ní vede paradoxně k podceňování vakcinace veřejností. „Předpokladem zabránění šíření infekčního agens v populaci je udržování vysoké proočkovanosti, vysoké kolektivní imunity. Ve státech, kde došlo ke snížení proočkovanosti z důvodů dezinformačních kampaní, náboženských, či ekonomických vznikly v dětské populaci opět epidemie infekčních onemocnění s mnoha úmrtími,“ konstatuje Částková.

PSALI JSME:
Češi si z klíšťat hlavu nedělají. Kolik stojí očkování a vyplatí se?

Zmiňuje záškrt v Rusku, přenosnou dětskou obrnu a spalničky v Holandsku, dávivý kašel a spalničky ve Velké Británii a Japonsku. Reakce po očkování bývají mírné a krátkodobé, zdůrazňuje a dodává, že výskyt závažných, neobvyklých reakcí je výjimečný a podléhá hlášení.

„Míra návratu nemocí pak závisí na míře proočkovanosti. Potřebné procento proočkovanosti se liší podle typu vakcíny. U spalniček většina zdrojů uvádí nutnou proočkovanost 95 procent. U některých vakcín postačí 85 procent,“ vysvětluje MUDr. Alena Šebková.

V letech 2003-2004 ale dosahovala ve Velké Británii proočkovanost proti spalničkám pouze 80 procent. „Během dvou tří let se tak opět začaly množit případy onemocnění. Jen v roce 2006 bylo nahlášeno nejen 773 případů onemocnění. V roce 2012 bylo detekováno 2016 případů spalniček. Situace vygradovala v květnu roku 2013, kdy ve Walesu propukla spalničková epidemie, kterou zažehnalo až masové očkování,“ shrnuje Šebková.

PSALI JSME:
Češi se bojí spalniček, laboratoře jsou přeplněné

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Posvítí nám semafor na cestu ke zdraví?

Analýza
Snaha usnadnit spotřebitelům orientaci v obalech, aby se nenechali zmást líbivými obrázky a lákavými tvrzeními. Systém, který nám pomůže v boji s nezdravými stravovacími návyky. To zní jako krok, proti němuž není možné nic namítat. Ale opravdu je evropské Nutri-Score tou cestou, jíž by se mělo značení potravin ubírat?