Co si myslíte o teorii, že koronavirus pochází od netopýrů?
Před epidemií SARSu v roce 2003 nebylo vůbec známo, že by netopýři – správně letouni – byli hostiteli jakéhokoli koronaviru. Rozsáhlý výzkum v posledních patnácti letech však vedl ke zjištění více než třiceti druhů koronavirů, nejčastěji ze skupiny alfa-koronavirů.
Není tedy překvapivé, že i nový typ Covid-19 může pocházet od netopýrů. Nejnovější studie publikovaná v časopise Nature ukazuje, že se nejvíce podobá beta-koronaviru s označením BatCoV RaTG13 nalezeného u vrápence prostředního (Rhinolophus affinis), který žije v Číně, na severu Indie a v jihovýchodní Asii.
Jak je možné, že se koronavirus dostal z netopýrů na člověka?
Přenos z netopýra na člověka nebyl pravděpodobně přímý, ale přes nějakého mezihostitele. Řada malých šelem jsou predátoři netopýrů. Jejich pozřením se mohli nakazit a následně přenést nákazu i na člověka. Je třeba však dodat, že v Číně a vlastně v celé oblasti jihovýchodní Asie patří velké druhy letounů – kaloni mezi oblíbené pochoutky.
Netopýři nejsou pravděpodobně původci pouze koronaviru, ale rovněž dalších vážných nemocí, jako je právě SARS nebo Ebola. Jak je to možné? Proč zrovna netopýři?
Řada studií potvrzuje, že netopýři jsou hostitelé velkého množství virů, a to zejména RNA virů. Proč tomu tak je, není ještě zcela jasné a existuje řada teorií i nepřímých důkazů. Netopýři mají například významně nižší zánětlivou odpověď na virové onemocnění než člověk, ale i než jiná zvířata. Silná a dlouhodobá zánětlivá reakce je přitom spojena se špatnou zdravotní prognózou.
Schopnost netopýrů omezit zánětlivou reakci tedy může souviset se schopností hostit v těle řadu patogenů, aniž by u nich propukly symptomy onemocnění. Předpokládá se, že může také ovlivňovat jejich dlouhověkost. Podobných zajímavých úprav imunitního sytému mají netopýři několik.
Kolik druhů netopýrů na světě existuje? Kolik druhů je nositelem virů přenosných na člověka?
Na světě je kolem 1,2 tisíce druhů letounů, což tvoří přes dvacet procent všech savčích druhů, přičemž osidlují všechny kontinenty. Taková velká diverzita s sebou nese i velkou diverzitu jejich parazitů včetně patogenů. Ukazuje se, že je dokonce větší, než by se dalo předpokládat a letouni jsou významnými rezervoáry patogenů s vysokým potenciálem přeskoku na lidskou populaci.
Bylo tomu tak i v minulosti?
Interakce s viry i s jinými mikroby jsou neodmyslitelnou součástí evoluční historie všech skupin obratlovců. Během vzájemné koevoluce došlo u řady virů ke ztrátě nebezpečných vlastností a staly se nedílnou součástí mikrobiomu hostitele, kterému nijak neškodí.
Stejné je to i s netopýry a koronaviry, které provází jejich hostitele od počátků jeho historie, tedy kolem 50 milionů let. To je dost dlouhá doba na to, aby se vzájemně přizpůsobili. To způsobuje, že koronaviry netopýry nezabíjejí.
A jak je to s přenosem na člověka?
Jestli, případně kdy, dojde k přeskoku na člověka, není jasné. Ke zvýšení pravděpodobnosti přenosu pochopitelně přispívá přelidnění a snaha člověka proniknout do všech míst na světě, ale také globalizace, kdy se člověk jednoduše dostává do oblastí, ve kterých jsou odlišné patogeny, než na které je jeho tělo zvyklé.
V tropických oblastech, kde jsou rozsáhlé jeskyně obývané mnohatisícovými skupinami netopýrů, byly prokázány přímé infekce místních lidí, kteří navštěvují pravidelně tyto jeskyně, netopýřími koronaviry, ale bez jakýchkoliv zdravotních následků.
Jak jsou na tom české druhy netopýrů? Také mohou na člověka přenést nějaké choroby?
Evropské druhy netopýrů se nijak neliší od jiných druhů ze světa. I tyto druhy mohou přenášet různé patogeny, jejich přenos na člověka je velmi málo pravděpodobný. Nejčastěji se hovoří o vzteklině, která je také nejlépe prozkoumána.
Na světě ročně umře na nákazu vzteklinou asi 55 000 lidí zejména v Africe a Asii, ale pouze výjimečně jsou jednotlivé případy způsobené přenosem od netopýrů. Stručně řečeno, obavy z kontaktu s našimi netopýry nejsou namístě a jak řekl kolega Ivan Horáček z Univerzity Karlovy: „Doporučit lze jen jedno: nejezte netopýry.“
Nehrozí teď hromadné vybíjejí netopýrů coby odplata za koronavirus? Už se někdy takového v minulosti stalo kvůli jinému viru?
Všechny druhy letounů na celém světě jsou chráněny, a v Evropě dokonce i jejich úkryty. Takže doufám, že nikoliv, protože pro to – riziko přenosu nějakého onemocnění na člověka – není důvod.
Asi k největšímu zabíjení kvůli strachu docházelo ve střední a jižní Americe. Místní lidé odstřelovali vchody do jeskyní s koloniemi upíra obecného (Desmodus rotundus), protože se zjistilo, že přenáší virus vztekliny na jejich dobytek. To způsobuje nižší produkci případně úhyn nakažených jedinců. Osvětové aktivity, objasňování významu netopýrů v ekosystému naštěstí vedlo k ukončení takovýchto akcí.
