Po sezónním očištění došlo podle našeho odhadu k prohloubení salda z mínus 11,3 miliardy korun v červenci na mínus 57,6 miliardy korun. K srpnovému deficitu běžného účtu přispěla hlavně negativní bilance prvotních důchodů.
V jejím rámci nejvýznamněji působil odliv dividend z přímých zahraničních investic, který stál v srpnu v drtivé většině i za saldem celého běžného účtu.
Mírně negativně nadále přispíval i obchod se zbožím, po sezónním očištění však oproti červenci opět mírněji. Příznivý vliv na zahraniční obchod měl v srpnu zejména obchod s motorovými vozidly v návaznosti na zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích.
V opačném směru zahraniční obchod v nominálním vyjádření naopak srážely vysoké ceny dovážené ropy a zemního plynu, což bylo dále podpořeno i jejich vyšším dovozem.
Z hlediska dalšího vývoje kurzu koruny podle nás představuje deficit platební bilance důležitý fundament, který bude bránit jejímu posílení. Do konce letošního roku navíc identifikujeme riziko dalšího odlivu kapitálu zadrženého v průběhu pandemie z domácího bankovního sektoru.
Kromě výrazného propadu úrokového diferenciálu, který se od svého vrcholu v červenci letošního roku již snížil o více než třetinu, koruně stále nepomáhá ani globální sentiment, který favorizuje v době zvýšené nejistoty především dolar.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)