Všichni samozřejmě neustále sledujeme vývoj kolem koronaviru i ekonomické krize. Ta, doufejme, kulminovala v dubnu, návrat k běžnému ekonomickému fungování bude ale pomalý.
Zatím zůstáváme v nejistotě, firmy ani domácnosti tak nemohou nijak výrazně plánovat na měsíce příští. Potřebujeme data: Výsledky vývoje, předpoklady, očekávání. Dokonce ani největší centrální banky se nezdráhají přiznat, že tápou, a spoléhají v podstatě hlavně na lékařské zprávy o vývoji pandemie. Ta totiž není (nebyla) krátká, nešlo o několik týdnů, nýbrž měsíců. To silně otřáslo s firmami i domácnostmi.
Máme tedy k dispozici nějaké konkrétnější údaje? Co se viru týká, zatím se zdá, že pomalu odchází, počty nakažených, byť nesouvisle, klesají. Pokud jde o ekonomiku, duben zaznamenal dramatický, až extrémní propad. Indikátory ekonomické aktivity za květen už ale ukazují určité nadechnutí, oživení.
Růst? Zatím ne
Toto oklepání ovšem nebude v podobě růstu, budou se jen zmírňovat dubnové propady. Potvrzují to například indexy z amerických průmyslových firem – jsou stále v negativním pásmu, což značí, že ekonomická aktivita nadále klesá. Jen daleko menším tempem. Podobně jsou na tom i další odvětví, jako stavebnictví nebo reality.
Jak je na tom Evropa? Stejně. Květnový index ZEW sentimentu (jde o indikátor optimismu panelu 350 institucionálních investorů a analytiků v Německu – pozn. red.) současné situace ukazuje další prohloubení extrémního oslabení z dubna. Index ZEW sentimentu ekonomických očekávání ukázal vzestup – vychází však z téměř nulového základu a není možné přesně určit, jak velký vzestup ekonomická veřejnost, jejíž odpovědi jsou předmětem průzkumu, očekává.
Index nákupních manažerů
Podobné údaje najdeme i v indexu nákupních manažerů PMI (Index nákupních manažerů je celosvětově používaný indikátor, který značí sentiment ve výrobním sektoru, potažmo v celé ekonomice. V angličtině se nazývá Purchasing Managers Index a odtud vychází jeho zkratka. Počítá se pro více než 30 zemí a každá země vykazuje svůj národní PMI – pozn. red.), který sleduje služby a zpracovatelský průmysl z Německa a Francie a přepočítává je na celou eurozónu.
Také podle něj jsme do května vkročili s poklesem, který je mírnější než v dubnu. Poznámka na okraj: Jednou z oblastí, v nichž se tato krize odlišuje, je odvětví, které nejvíc zasáhla. Zatímco při typických krizích – když slábne ekonomika Číny nebo zuří ekonomické války, kupříkladu – je první na ráně zpracovatelský průmysl, koronavirovou krizi odnesly především služby.
Hodně rizik ve hře
Co z těchto výsledků vyplývá? Poklesy budou možná pokračovat i v červnu a především kvůli obrovskému dubnovému propadu se to dotkne i hrubého domácího produktu.
Návrat k alespoň nějakému růstu můžeme předpokládat až začátkem druhého pololetí, osobně si ale myslím, že bude pozvolný. Netušíme, zda se nemoc vrátí v dalších vlnách. A jsou zde i další rizika – čerstvá zpráva například hovoří o tom, že Čína se chystá zavést přísnější bezpečnostní zákony v Hongkongu. To je sice malé území, ovšem s velkým významem – je to bod sváru hospodářských velmocí a dost možná nejsme daleko od dalšího sporu dvou největších ekonomik světa. Obchodní války jsou velkým strašákem, který může s oživením ještě hodně zamávat.
Čekám tedy opatrné a rozvláčné tempo ekonomického růstu druhého pololetí. Domácnosti se jistě ještě nějaký čas nepohrnou do nákupů zboží trvalejší spotřeby, jako je elektronika, auta, nemovitosti. Stejně tak firmy si dobře rozmyslí každou investici, rozpočty budou opatrné. Citelnější oživení ekonomické aktivity a růstu podpořené poptávkou tak podle mě nastane nejdřív v roce 2021.
