Prezident Trump v první den svého působení ve funkci nového prezidenta USA podepsal řadu exekutivních příkazů, včetně odstoupení od Pařížských dohod a WHO (Světová zdravotnická organizace). Nejvíce pozornosti si však získala zhruba desítka exekutivních příkazů proti nepovolenému i legálnímu přistěhovalectví.
Ty zahrnovaly například vyhlášení stavu národní nouze na hranicích, další omezení žádostí o azyl na hranicích, požadavku, aby žadatelé o azyl zůstali v Mexiku po dobu vyřizování svých žádostí, ukončení práva na občanství při narození, obnovení výstavby hraniční zdi a vyslání vojáků na hranice.
Očekáváme, že za nové Trumpovy vlády se počet deportací z vnitrozemí prudce zvýší na 500 tisíc ročně. Cíl jednoho milionu, s nímž přišlo několik členů Trumpovy administrativy, se vzhledem k logistickým a administrativním překážkám jeví jako velmi těžko dosažitelný.
Pokud však bude podle ní Trumpova administrativa v nadcházejících měsících pokračovat ve zpřísňování politiky legálního přistěhovalectví, růst počtu obyvatel USA by se mohl zpomalit z loňských 3,4 milionu na 1,5 milionu v letošním roce a do roku 2027 téměř na půl milionu osob.
To by výrazně ovlivnilo růst pracovní síly, který byl v posledních letech poháněn téměř výhradně osobami narozenými v zahraničí. V této souvislosti je pravděpodobné, že při mnohem přísnější imigrační politice klesne potenciální růst HDP do roku 2026 pod dvě procenta.
A právě restriktivní politika vůči migraci může být jedním z faktorů, který může komplikovat ambiciózní plány nové vlády. Ta si dala, společně se zkrocením nadměrné inflace, za cíl zvýšit růst HDP – Trumpova administrativa plánuje snížení daní, které má stimulovat investice a spotřebu, což by následně mělo podpořit růst HDP.
Zvýšení cel zároveň přinese nové příjmy, což pomůže financovat nové průmyslové dotace a podpoří konkurenceschopnost vývozu USA. Důležitým faktorem bude i snižování inflace. Dolarová politika by mohla sloužit stejnému účelu tím, že oslabí dolar vůči zahraničním měnám.
Na snižování inflace se mají podílet i nižší ceny energií podnícené deregulací energetického sektoru, jakož i podpora nabídkové strany ekonomiky prostřednictvím daňových škrtů.
Některé zamýšlené kroky však mohou být ve vzájemném rozporu. Například tlak na Fed (americká centrální banka), aby snížil úrokové sazby, by mohl znovu vyvolat růst inflace. Snížení daní by také mohlo více podpořit poptávkovou stranu ekonomiky (agregátní výdaje) než stranu nabídky, což by opět tlačilo na růst inflace.
Navíc snížení schodku veřejných financí se také zdá být obtížně dosažitelné bez výrazných úspor, i kdyby se růst ustálil na vysokých třech procentech ročně. Je také nepravděpodobné, že by Trumpova administrativa dokázala deficit výrazně snížit bez drastického snížení sociálních výdajů.
Zrušení financování federálních agentur nebude totiž ani zdaleka stačit k vyrovnání rozpočtu. Kromě toho příjmy z cel pravděpodobně nebudou stačit na zaplnění děr. Úspěch „trumponomiky“ bude záviset především na schopnosti výrazně snížit deficit veřejných financí. Výrazné a trvalé snížení deficitu veřejných financí pravděpodobně povede k nižší inflaci a nižším úrokovým sazbám.
Díky nižším úrokovým sazbám by také mohl oslabit dolar, což by pomohlo podpořit konkurenceschopnost amerického vývozu. Mezitím snížení deficitu veřejných financí (a také slabší dolar, pozn. aut.) pravděpodobně sníží deficit obchodní bilance USA omezením poptávky po dovozu. Podle tohoto scénáře se však pravděpodobně bude muset vzdát svého předpokladu silného růstu HDP – alespoň v krátkodobém horizontu.
Autorka je country manažer společnosti Allianz Trade v ČR
(Redakčně upraveno)
