Počty hospitalizací se srdečním selháním navíc nyní rostou i následkem zanedbání infarktů v období pandemie koronaviru. Lidé totiž, jak například ukázal loňský průzkum České asociace farmaceutických firem, během první i druhé vlny koronavirové pandemie výrazně omezili návštěvy lékaře.
V rámci prevence je třeba vědět, kdy a jaké léky brát a jaká režimová opatření dodržovat. Kromě pravidelného měření tlaku a pulsu k tomu patří i kontroly hladiny cholesterolu, abstinence kouření a alkoholu, přiměřený pohyb, pravidelný odpočinek a zdravá strava.
Křivka opakovaných hospitalizací se srdečním selháním roste spolu s evidovaným nárůstem onemocnění. Zvlášť v této době, kdy každý pobyt v nemocnici znamenal koronavirové riziko, stoupá důležitost správné léčby, která zbytečné hospitalizaci brání.
„Chronické srdeční selhání způsobuje po celém světě víc hospitalizací u lidí nad 65 let než pneumonie a infarkty, proto je důležité ho neopomíjet. Informovat pacienty o důležitosti dodržování režimových opatření a správné léčbě je pro snížení těchto statistik klíčové,“ informoval naši redakci prof. MUDr. Richard Češka, předseda České internistické společnosti.
Již nyní je v Česku evidováno tři sta tisíc pacientů se srdečním selháním, před deseti lety bylo toto číslo podle Všeobecné fakultní nemocnice v Praze odhadováno na 200 tisíc.
„Podle aktuálních predikcí českých kardiologů stoupne počet lidí se srdečním selháním do roku 2030 přibližně na 450 tisíc,“ uvedl profesor Češka. Problém se netýká pouze České republiky, po celém světě jsou každou minutu diagnostikováni dva pacienti se srdečním selháním.
„Správně nastavená léčba je klíčovým krokem pro omezení hospitalizací. Důležité je nezůstávat u medikace, která vám dostatečně nepomáhá, ale posunout se ke správné léčbě, protože ta vás může udržet mimo nemocnici,“ zdůraznil předseda České internistické společnosti.
Klíčové je podle něj nepovažovat svůj režim za neměnný, ale naopak hledat dál co nejlepší možnosti řešení. „Medicína se stále posouvá a je velká šance, že nové metody ještě zlepší léčbu srdečního selhání. Podstatné je komunikovat o nich se svým lékařem a pravidelné kontroly nevynechávat,“ doporučil.
Pokrok v léčení podle statistik přinesl dva trendy: Sice se podařilo důslednější a přesnější prevencí výrazně snížit počet úmrtí při akutní příhodě, nicméně roste počet pacientů s chronickými obtížemi tohoto druhu, které je třeba léčit.
Časté pobyty v nemocnici kvůli náhle zhoršenému stavu nejsou podle odborníků náročné pouze pro pacienty, ale také pro jejich příbuzné. Ti, jak uvádí četné medicínské studie, zažívají vzhledem k situaci úzkosti a stres ze strachu o život svých blízkých.
„Opakované hospitalizace také vyvolávají starosti příbuzných o pacienta samotného. Není ničím výjimečným, že lidé pečující o pacienta se srdečním selháním trpí depresemi a úzkostmi, které úzce souvisejí se strachem ze ztráty milované osoby,“ konstatoval prof. MUDr. Richard Češka.
