V menšinovém táboře, který podpořil snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, byli Karina Kubelková a Jan Procházka. Zbylých pět členů včetně nově příchozího Jakuba Seidlera hlasovalo pro stabilitu úrokových sazeb.
Většina zápisu se opět věnuje debatě o proinflačních rizicích. S tím koresponduje i celková bilance rizik a nejistot výhledu plnění inflačního cíle, kterou radní v souhrnu vyhodnotili jako mírně proinflační. Rizika ve směru vyšší inflace spatřuje většina členů bankovní rady hlavně ve zvýšené dynamice cen služeb a nemovitostí.
Oproti minulým zasedáním naopak v záznamu není jako proinflační riziko zmíněna fiskální politika, přestože na tiskové konferenci po zasedání ve výčtu tradičně nechyběla. Někteří členové bankovní rady vyjádřili též obavy o zvýšený růst cen potravin.
Naopak rizikem ve směru nižší inflace je podle radních ČNB zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé ekonomiky. V diskuzi však zároveň zaznělo, že by současný vývoj v zahraničí mohl mít zčásti také stagflační charakter, a toto protiinflační riziko by tak mohlo být jen mírné.
S ohledem na mandát ČNB, jehož hlavním cílem je výhradně cenová stabilita, tak radní celkově zdůraznili potřebu v kontextu přetrvávajících inflačních rizik obecně udržovat úrokové sazby spíše na vyšší hladině.
A to přestože listopadová prognóza centrální banky předpokládala další pokles repo sazby, která měla v letošním prvním čtvrtletí v průměru činit 3,5 procenta a přibližně do poloviny tohoto roku poklesnout na rovná tři procenta.
Aktualizovaný výhled úrokových sazeb, který měla bankovní rada na prosincovém zasedání k dispozici, byl přitom podle zveřejněného komentáře přibližně v souladu s podzimní prognózou. Trvající slabost ekonomiky bude podle nás vytvářet tlak na další pokles sazeb.
Již na svém příštím zasedání by ČNB měla znát předběžný odhad lednové inflace, který Český statistický úřad (ČSÚ) od letoška začne publikovat. Jeho zveřejnění je totiž, stejně jako nadcházející měnověpolitické jednání centrální banky, naplánováno na 6. února.
Podle nás v lednu inflace poklesne do blízkosti 2,5 procenta a v průměru za celý příští rok dosáhne 1,8 procenta. Oživení tuzemské ekonomiky by navíc mělo být podle naší prognózy mírnější, než s čím počítá ČNB a současně předpokládáme i silnější kurz koruny.
V letošním roce proto očekáváme obnovení cyklu snižování úrokových sazeb tempem 25 bazických bodů na zasedání. Terminálních tří procent by tak repo sazba mohla dosáhnout v červnu. V tomto směru působí i nižší potenciální růst české ekonomiky.
Ten před pandemií činil zhruba tři procenta, nyní ho však odhadujeme v rozmezí 2-2,5 procenta, a to i kvůli strukturálním problémům tuzemského hospodářství. Vzhledem k opatrnosti bankovní rady je nicméně riziko vychýleno směrem k mírnějšímu uvolnění měnové politiky, než předpokládáme.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
