
Pokud ovšem zohledníme zhruba 50procentní inflaci, jež v daných deseti letech nastala, zbohatl průměrný Čech „pouze“ o 407 000 korun. Protože zmíněných 766 000 Kč odpovídá v cenách roku 2013 necelým 653 000 korunám.
Vstupní data tohoto výpočtu pocházejí ze statistiky německé pojišťovny Allianz, která každoročně vydává svůj Wealth Report. V něm pro jednotlivé země vyčísluje ukazatel čistého bohatství v přepočtu na obyvatele. Což je tedy vlastně průměrné bohatství na hlavu každého obyvatele, včetně obyvatele Česka.
Samozřejmě, průměry jsou ošidné. Jsou vychýleny majetkem extrémně bohatých směrem nahoru. Ideální by tak bylo ukazatel průměru doplnit i ukazatelem střední hodnoty, tedy mediánu. Tu však Allianz ve své statistice neuvádí. Na druhou stranu, nelze říci, že průměry postrádají vypovídací hodnotu. Mají ji. Byť je třeba takový ukazatel brát s určitou rezervou.
Čisté bohatství dle definice Allianz představuje souhrn movitého a nemovitého majetku, od něhož jsou odečteny dluhy, přičemž výsledek je rozpočten na všechny obyvatele ČR. Klíčovou roli v nárůstu bohatství Čechů tedy hraje vzestup cen nemovitostí.

Vzhledem k tomu, že ve vlastní nemovitosti bydlí v ČR zhruba 80 procent populace, růstem cen nemovitostí bohatne vskutku výrazná většina Čechů. Byť samozřejmě ne všichni. Ale valná většina ano.
To, že Češi bohatnou rychleji než Slovinci, Estonci, Maďaři, Poláci i než Slováci, jak zachycuje graf, tedy není žádná chiméra. I když, pochopitelně, tato mince má dvě strany. Růst cen nemovitostí znamená bohatnutí zhruba 80 procent Čechů (z hlediska několika procent z nich, kteří mají nemovitostí více, ba mnoho, bohatnutí extrémní, pozn. aut.).
Ale zároveň znamená zhoršování dostupnosti vlastnického bydlení pro zbylou zhruba pětinu tuzemské populace, která – odkázána k nájemnímu bydlení – by uvítala pomalejší růst cen realit, ideálně jejich zlevňování.
To však stále nic nemění na tom, že Češi jako celek v rámci zemí bývalého východního bloku, s jejichž obyvateli měli tedy před zhruba 35 lety srovnatelnou startovací čáru, bohatnou jednoznačně nadstandardním tempem, a to i v očištění o inflaci.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Autor článku vychází z přílohy C dokumentu „Alianz Global Wealth Report“ pro rok 2023, kde je pořadí zemí podle „net financial assets per capital, in EUR“. Pro ČR lze vyčíst 31 910 EUR.
Autor se dále chybně domnívá, že
„Čisté bohatství dle definice Allianz představuje souhrn movitého a nemovitého majetku, od něhož jsou odečteny dluhy, přičemž výsledek je rozpočten na všechny obyvatele ČR. Klíčovou roli v nárůstu bohatství Čechů tedy hraje vzestup cen nemovitostí.“
Pravda je taková, že do „net financial assets“, ani do „gross financial assets“, se hodnota nemovitostí vůbec nepočítá ani podle definice Alianz
„The Allianz Global Wealth Report analyses gross financial assets held by households, i.e., cash and bank deposits,
receivables from insurance companies and pension institutions, securities (shares, bonds and investment funds) and
other receivables, and liabilities incurred by households.“
ani podle obecné definice „financial asset“
„A financial asset is an easily tradable asset whose value comes from a promise of future payments. This differs from physical assets like land or gold, which have their own worth. Examples of financial assets include cash, stocks, bonds, mutual funds, and your bank deposits.“
Jsou pro to dobré důvody, jedním z nich by byla asi velmi obtížně vyčíslitelná hodnota průměrné ceny nemovitosti na jednoho obyvatele.
Protože je článek postaven na chybné definici, dochází k chybným závěrům.