Opravit levné domácí elektro? Zapomeňte

Porouchal se vám doma tyčový mixér za pár stokorun? Nebo levná mikrovlnná trouba? Opraváře prakticky neseženete. Naopak nejlépe se shánějí opraváři či servis na prasklé displeje mobilních telefonů a notebooků.
Zákazníci by informaci o opravitelnosti výrobku uvítali už při nákupu, a pro 95 procent lidí to je dokonce u spotřebního zboží i zásadní faktor. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ukázal to průzkum v rámci projektu Opravme Česko, který se týkal právě možnosti odstranit závady vybraných výrobků. Autoři projektu analyzovali zhruba 900 zakázek zadaných do opravárenské sítě opravarna.cz a hodnotili, o jaké spotřebiče je mezi servisy a opraváři zájem a o které naopak ne. Podle toho jednotlivé kategorie výrobků dostaly skóre na škále od 0 do 5, přičemž nula znamená prakticky neopravitelný výrobek.

„Z průzkumu vyplynulo, že největší zájem je mezi opraváři a servisy o kategorie notebooků a mobilů, zde se většinou opravuje rozbitý displej. Naopak nejhůře dopadly hodiny a fotoaparáty, nicméně je třeba říct, že v těchto dvou kategoriích nemáme zatím dostatek potřebných dat,“ okomentoval výsledky zakladatel projektu Jan Charvát.

Existuje kazítko?

V rámci stejného projektu se před časem dělal rovněž průzkum zaměřený na to, kdy se spotřebiče obvykle porouchají. Více než 75 procent lidí se přitom setkalo s tím, že se zejména elektrické výrobky rozbijí krátce po konci záruční lhůty. Mnozí by si přitom rádi nechali své výrobky opravit, ale často nevědí kde. Pro tento jev se zažil název kazítko nebo ještě jeden vulgárnější kur*ítko.

PSALI JSME:
Kazítka nám rozbíjejí výrobky těsně po záruční době, tvrdí 75 procent zákazníků

„Nejde většinou o žádnou konkrétní součástku, ale o celý soubor výrobních postupů, volbu materiálů a podobně. Výrobky jsou zkrátka často tak nekvalitně konstruované, že se brzy rozbijí a výrobci co nejvíce znesnadňují možnost jejich opravy, například rozebrání a opětovné složení,“ poznamenal tehdy Charvát.

Podle Radka Hacaperky, ředitele Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů, jsou takzvaná „kazítka“ mytologickým výmyslem. „Často se o nich mluví. Ale nikdo zatím neprokázal, alespoň u výrobců, které zastupujeme, že by se používala. K tomu, aby se něco takového realizovalo, by se na tom muselo pracovat už ve vývoji. Vzrůstaly by náklady. A hlavně – je to otázka etiky,“ řekl Hacaperka před časem v rozhovoru pro iDnes.cz.

Domácí elektro bez šance

Kategorie sama pro sebe je podle něho v případě poruchy domácí elektro. „Běžné servisy domácí elektro často ani neopravují, protože na tom není příliš prostor pro zisk. Nám se díky naší široké síti profesionálů i hobby opravářů přesto daří většinu opravit. I tak ale bez opraváře zůstává nejlevnější kuchyňské elektro, jako jsou tyčové mixéry či mikrovlnky za pár stokorun. Jejich pořizovací cena je tak nízká, že oprava nedává vůbec smysl. Často jsou navíc konstruované tak, že by na tom opravář strávil několik hodin, které mu nikdo nezaplatí,“ konstatoval Jan Charvát z projektu Opravme Česko.

PSALI JSME:
Kazítka způsobující poruchu ve spotřebičích neuvidíte, ale jsou tam

Z průzkumu rovněž vyplynulo, že zákazníci by informaci o opravitelnosti výrobku uvítali už při nákupu, a pro 95 procent lidí to je dokonce u spotřebního zboží i zásadní faktor. Žádná taková informace přitom u nákupu výrobků v českých obchodech k dispozici není. Podle Viktora Vodičky ze Sdružení českých spotřebitelů to jasně ukazuje, že v tomto ohledu je velký potenciál na zlepšení situace.

Zboží na skládkách

Diskuse o kvalitě výrobků je podle autorů projektu zcela zásadní, protože výrobky, které se nedají opravit, se velmi rychle mění v odpad, což zatěžuje životní prostředí. Kvůli výrobě nových produktů vznikají skleníkové emise i další exhalace, musí se těžit vzácné nerostné suroviny.

„Lepší opravitelnost výrobků je pro nás jednou z cest, jak snížit množství vznikajícího odpadu,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec, podle něhož mnoho výrobků předčasně vyhazujeme, takže často skončí na skládkách. „Tento trend chceme otočit pomocí balíčku odpadových zákonů, který staví recyklaci a znovuvyužití na první místo. Ostatně opravitelnost dává smysl i ekonomicky, v tomto duchu by se dalo parafrázovat klasické heslo: Nejsme tak bohatí, abych si mohli pořád kupovat nové věci,“ dodal Brabec.

Jelikož některé výrobky již nelze opravit, spojila se před dvěma lety Opravárna s kolektivním systémem ASEKOL zabývajícím se zpětným odběrem vysloužilých elektrozařízení. Společně usilují o to, aby tyto výrobky nekončily v komunálním odpadu, ale na místech, která jsou ke zpětnému odběru určena. V loňském roce vysbíral ASEKOL 18 460 tun vysloužilých spotřebičů. V domácnostech však stále velké množství nepotřebného elektra zůstává.

PSALI JSME:
Vadné zboží reklamujte s optimismem

Zavřít reklamu ×
  1. Kur..Kazítkem je vpodstatě celý spotřebič. Je totiž odzačátku konstruován s ohledem na minimální náklady a zákonem danou minimální životnost pro reklamace. Co se s tím stane potom už nikoho nezajímá.
    Třeba náhradní uhlíky do pár let starýho vysavače prostě jen tak neseženete a to nemluvím o martiriu který musíte podstoupit při dobývaní těch původních, protože výrobce s touhle alternativou vůbec nepočítá a uzavře je do plechového pouzdra, do kterého se dá dostat pouze pomocí hrubé síly. Na jedno použití. Tečka.

Napsat komentář: Mech Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.