Podnik na transformační proces použije státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. Na začátku dubna vláda jako první transformační krok bude schvalovat snížení počtu poboček pošty z 3 200 na 2 900, vedení podniku pak bude muset rozhodnout, které pošty zruší.
Výsledkem transformace má být v roce 2025 podnik poskytující základní služby, které definuje stát, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová.
„Černé díře“ jménem Česká pošta dali vzniknout v prvé řadě politici, jak ti celostátní, tak regionální. Ti první hleděli na Českou poštu „makroekonomicky“, jako na národohospodářsky důležitého zaměstnavatele.
Rozdělení a zeštíhlení pošty se děsili, jelikož by mohli přijít o voličské hlasy. Na to, aby Česká pošta nenasadila ani mírnou redukční dietu, dohlíželi v běhu let přímo v dozorčí radě politici bývalí (jako Jan Kasal) i v dané době stále aktivní (Jiří Zimola).
Regionální a obecní politici zase poštu vidí „mikroekonomicky“ jako uzel společenského života daného městečka či vsi. Kdo z nich „ztratí“ poštu, zpravidla ztrácí reputaci i politickou budoucnost.
Připočtěme k tomu fakt, že Česko je politicky a samosprávně nejroztříštěnější zemí vyspělého světa. V Česku podle existuje nejvíce místních vlád na každých sto tisíc obyvatel. Hned je jasnější, proč máme také jednu z nejhustších sítí poštovních poboček na světě.
Zatímco třeba v Rakousku provozovala nedávno tamní pošta necelých 1 800 poboček, u nás 3 200. Pokud bychom měli mít stejný počet poboček na obyvatele jako Rakousko, musel by se počet poboček České pošty snížit zhruba o tisícovku na necelých 2 200. Zrušení tisícovky poboček značí pochopitelně nemalé úspory.
Propouštět by se přitom zase tolik nemuselo – alespoň tedy v agregátním pohledu. Pokud bychom si vzali za vzor opět našeho jižního souseda, stačí redukovat počet zaměstnanců České pošty „jen“ zhruba o dva tisíce, aby jich u nás bylo v přepočtu na obyvatele stejně jako v Rakousku.
Za neutěšenou situaci pošty mohou politici, ovšem i manažeři podniku. Na tato selhání je třeba upozorňovat, neboť se mrhají peníze daňových poplatníků. A je třeba jej napravit, což se snad konečně začíná dít.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com