Do středu pozornosti se ale dostaly události z předchozích dnů a na to navazující pondělní mimořádný summit evropských lídrů poté, co vyjednávání mezi USA a Ruskem ohledně konfliktu na Ukrajině poslalo Evropu v této věci do ústraní.
To tak pouze zesílilo tlak na Evropu z hlediska obranyschopnosti a s tím spojených výdajů na obranu, což také navazuje na předchozí úvahy ohledně zvýšení závazku NATO (výdajů na obranu) na tři procenta ze současných dvou procent.
Na mnichovské bezpečnostní konferenci přitom předsedkyně Ursula von der Leyenová zmínila, že Evropská komise navrhne výjimku na výdaje na obranu z fiskálních pravidel EU. To by tak členským státům značně uvolnilo ruce ve vykonávání fiskální politiky.
Zvyšování výdajů na obranu nutně ale také znamená vyšší nabídku dluhopisů, které tyto závazky budou financovat. To se odrazilo na růstu výnosů evropských dluhopisů, které vzrostly až o sedm bazických bodů dle splatnosti.
Uvolněnější fiskální pravidla budou pravděpodobně tlačit dále na růst úrokových sazeb s delšími splatnostmi. Výše zmíněné se také pozitivně odrazilo na akciích ze zbrojního průmyslu.
Česká koruna v pondělí mírně oslabila o 0,1 procenta nad úroveň 25,05 CZK/EUR, zatímco ostatní středoevropské měny nepatrně zpevnily o 0,1 až 0,2 procenta. Americký dolar si i za absence investorů ze zámoří během dne dokázal vůči euru polepšit o 0,1 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
