Současně v ekonomice rostla zaměstnanost, a to především ve službách, které po covidových lockdownech konečně zažívají restart a nabíraly proto i zaměstnance. Patrné to bylo především v obchodě a cestovním ruchu. Už průběžné ukazatele důvěry naznačovaly, že právě zde panovala největší ochota zaměstnance po dlouhém útlumu opět nabírat.
Podle údajů statistického úřadu se rovněž zvýšil počet podnikatelů alias OSVČ bez zaměstnanců, což je možné dát do souvislosti i s oblíbeností švarcsystému v některých právě se rozvíjejících oborech služeb.
Údaje druhého čtvrtletí ukázaly, že český trh práce byl schopný hladce absorbovat velké množství příchozích z Ukrajiny, aniž by došlo k tlaku na růst nezaměstnanosti místních. Uprchlíci našli uplatnění tam, kde by jinak bylo jen obtížné zaměstnance hledat, zejména u méně kvalifikovaných činností právě ve službách.
Ekonomika jede z hlediska kapacity pracovních sil téměř na hranici svých možností a bez výraznějšího technologického skoku či uvolnění zaměstnanců z tzv. přežívajících firem se v budoucnu neobejde. Svědčí o tom maximální míra ekonomické aktivity, respektive pokles počtu ekonomicky neaktivních pracovníků.
Ochlazení, kterému se ekonomika zřejmě ve druhém pololetí nevyhne, přinese zmírnění napětí na trhu práce. Ostatně první signály v podobě PMI (propouštění v průmyslu, pozn. aut.) nebo pokles nabízených volných míst to už naznačují.
O jak silný útlum nakonec půjde, lze v tuto chvíli vzhledem k nejistotě jen spekulovat. V každém případě šok, jaký český trh práce zažil po světové finanční krizi, nás s největší pravděpodobností nečeká.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
