Mezi investory tak narůstaly obavy ohledně zdraví finančního sektoru. Ceny akcií tak v pondělí klesaly, nepřekvapivě v čele s bankovními tituly. Během evropského obchodování akciové trhy odepsaly přibližně 2,5 procenta, americké trhy však otevřely v mírném plusu. Zájem investorů na druhou stranu sílil po dluhopisech.
Výhled finančních trhů ohledně dalšího vývoje měnových politik se vlivem výše zmíněných událostí diametrálně změnil. Investoři aktuálně očekávají, že úrokové sazby amerického Fedu (centrální banka USA, pozn. red.) dosáhnou v horizontu následujících třech měsíců vrcholu na úrovni zhruba 4,8 procenta.
To znamená, že finanční trh nyní plně zaceňuje pouze jedno další zvýšení o standardních 25 bazických bodů. V polovině minulého týdne, tedy ještě před ohlášením konce banky Silicon Valley Bank (k tomu došlo ze čtvrtka na pátek našeho času, pozn. aut.), přitom trh očekával vrchol amerických sazeb na úrovni zhruba 5,75 procenta, a to přibližně v horizontu následujícího půl roku.
K největšímu propadu v rámci výnosové křivky došlo v případě jednoročního tenoru, který od minulé středy zaznamenal pokles o více než 150 bazických bodů. Pro druhou polovinu letošního roku tak již nyní finanční trh počítá s rychlým snižováním úrokových sazeb. Stejným směrem zamířily i evropské sazby, i když zde byl pokles o něco mírnější.
U roční splatnosti došlo k propadu o zhruba 90 bazických bodů. Podobně jako v případě Fedu, trh revidoval také odhad vrcholu úrokových sazeb Evropské centrální banky (ECB). Nyní trh zaceňuje vrchol depozitní sazby ECB v horizontu následujícího půl roku na 3,25 procenta, zatímco ještě minulý týden tento odhad přesahoval čtyři procenta. Od ECB však v letošním roce zatím trh nečeká, že by sazby snižovala.
Americkému dolaru, který je běžně považován za bezpečný přístav v době vyšší finanční volatility, se v pondělí nedařilo. Vůči euru během pondělního evropského obchodování ztratil zhruba 0,7 procenta své hodnoty. Hlavní vliv na to pravděpodobně měl výše zmíněný hlubší propad amerických úrokových sazeb vůči těm evropským.
Nárůst rizikové averze se naopak plně projevil na středoevropském devizovém trhu. Nejvíc vůči společné evropské měně ztratil maďarský forint (2,3 %), následovaný českou korunou (0,2 %), zatímco polský zlotý oslabil jen nepatrně (o 0,1 %). Tuzemská měna se tak v pondělí dostala nad 23,70 CZK/EUR a byla nejslabší za zhruba měsíc.
Vlivem strmého poklesu globálních sazeb rovněž finanční trh přecenil očekávání ohledně dalších kroků České národní banky. Základní repo sazba centrální banky by se podle aktuálního tržního ocenění měla na konci letošního roku pohybovat kolem šesti procent.
Spekulace ohledně zranitelnosti finančního sektoru v prostředí utaženějších měnových podmínek tak nakonec více než vyvážily zcela prázdný pondělní makroekonomický kalendář.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Příspěvek byl redakcí odstraněn kvůli odpovědnosti provozovatele internetového portálu za obsah diskuse.