Jen v uplynulém roce se podle údajů Solární asociace postavily téměř 83 tisíce nových fotovoltaických elektráren o výkonu 970 kilowattů. Tento růst opět táhly především domácnosti, osmdesát tisíc střech bylo nově pokryto panely s celkovým výkonem přesahujícím 823 megawattů.
Přestože se v Česku loni postavil téměř jeden gigawatt solárních elektráren, nejde o historicky nejlepší rok. I přes rekordní počet instalací jejich celkový výkon nepřekonal rok 2010. A to i přes skutečnost, že dnešní panely jsou výrazně výkonnější.
„Dnešní růst táhnou střešní elektrárny pro rodinné domy či firmy. Chceme-li však potenciál solární energie v Česku využít a hlavně se připravit na velice reálný scénář, že se uhelné elektrárny budou odstavovat dříve, než se čekalo, musíme přidat ve výstavbě solárních parků,“ upozornil výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
„Chceme-li, aby byla česká energetika založena na kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů, musíme stavět i solární parky. Jinak se můžeme dostat do situace, kdy se uhelné elektrárny přestanou provozovatelům vyplácet a nové jaderné bloky ještě nebudou postavené. Bez dostatku obnovitelných zdrojů, jako je slunce a vítr, u nás bude elektřina výrazně dražší, než u sousedů,“ dodal Krčmář.
Největší pozemní elektrárna
S výstavbou rozlehlých solárních parků počítá například Skupina ČEZ v severních Čechách na místech bývalé povrchové těžby, respektive v areálech hnědouhelných elektráren Prunéřov a Tušimice. „Další obnovitelné zdroje pak budou vznikat po dohodě s obcemi v dalších částech kraje,“ sdělil ČEZ.
Podle informací faei.cz od zdrojů uvnitř této energetické skupiny by v severních Čechách měly vzniknout dokonce dvě největší pozemní solární parky, kdy výkon každé z nich překročí 100 megawattů. Jejich výstavba si vyžádá několik miliard korun, přičemž část nákladů pokryjí zdroje z tzv. Modernizačního fondu.
Skupina ČEZ má ve fotovoltaice a dalších čistých zdrojů velké plány. Jen do roku 2030 hodlá vybudovat obnovitelné zdroje o instalovaném výkonu šest gigawattů. Má připravené projekty nejen na výsypkách povrchových dolů, ale také na dalších znehodnocených průmyslových plochách.
„Počítáme především s masivními investicemi do širokého spektra bezemisních projektů – v čele s 6 tisíci megawatt nových obnovitelných zdrojů energie do roku 2030, novými jadernými bloky v Dukovanech a Temelíně.
Nebo rozvojem malých modulárních reaktorů v areálech klasických elektráren. Zrychlujeme také budování infrastruktury pro elektromobilitu a do budoucna počítáme i s výrazným zapojením vodíku,“ uvedl už před časem předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Solární panely v sadech
Parlament shodou okolností schválil minulý týden novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné umožňuje budovat takzvanou agrovoltaiku, tedy dvojí využití půdy pro zemědělství a současně pro výrobu elektrické energie z fotovoltaických panelů.
„Agrovoltaika dává možnost část zdrojů stavět tak, že nezanikne zemědělská činnost,“ poznamenal na konferenci Jan Krčmář. Agrovoltaika se bude moci využívat například v ovocných sadech, chmelnicích nebo vinicích.
Ministr zemědělství Marek Výborný ještě před schválením novely uvedl, že agrovoltaika pomůže zemědělské krajině i pěstitelům nebo sadařům.
„To, co nám dosud chybělo v zemědělské krajině v době probíhající změny klimatu a energetické krize, je prostor pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, který nenaruší zemědělskou produkci a nezatíží zemědělce poplatky za odnímání půdy,“ uvedl Výborný.
„Díky agrovoltaice budou moci zemědělci v sadech nebo chmelnicích instalovat solární elektrárny, které svou produkcí pokryjí provoz jejich farem,“ dodal Výborný.
Podle něj tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod, jako je ochrana před nadměrným slunečním svitem, poškození plodin přívalovým deštěm a kroupami, případně před jarními přízemními mrazíky.
„Agrovoltaika v nové legislativě umožní snadnější budování nových zdrojů obnovitelné energie v Česku. Je to perspektivní tah pro zemědělce i pro stát v posilování energetické soběstačnosti,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.
