bool(false)

Papírovou evidencí tržeb se vracíme zpět, ke zbytečné ruční práci

Názor

Jak vidno, ministryně financí Alena Schillerová si počíná jak chytrá horákyně. Pragmaticky jde za cílem (koncepčně evidovat tržby a tím realizovat finanční benefity pro státní kasu) narovnávat podmínky na trhu. Chytře zpracovává námitky odpůrců EET, kteří hledají jakoukoliv záminku proč ne EET.

Ilustrační foto: Pixabay

Když tedy ti nejmenší podnikatelé s výší evidovaných tržeb do 200 tisíc korun za posledních 12 měsíců si nemohou dovolit chytrý telefon s datovým tarifem (vše se lze dát do nákladů a většina z nich jej jistě má), tak na papír to zcela jistě zvládnou. Protože to přece zvládali i před EET, kdy jako poctiví podnikatelé vydávali účtenky. Nebudou mít tedy povinnost posílat účtenky elektronicky, ale budou s nulovými náklady chodit pravidelně na finanční úřad odevzdávat papírové účtenky. Říkejme jim PETky (dle Papírové Evidence Tržeb).

PETka však přidělá práci úředníkům na finančních úřadech, protože ji budou muset zaevidovat do systému. Tedy ručně přepsat a archivovat. Nelze říct, že by to byla klasická dělba práce, protože v případě EET vznik účtenky, její zaslání na finanční úřad, zaevidování do systému a archivace probíhají automatizovaně.

V případě PETky se tak vracíme zpět, ke zbytečné ruční práci. Do všeho opět může vstoupit lidský faktor a tedy i možné chyby. Může se tak stát, že úředník chybně přepíše údaje, vznikne chyba a pak se bude zbytečně a nákladně řešit. Podnikatel se bude s finančním úřadem dohadovat, kde chyba vznikla, kdo za to může a kdo je viník. To vše zcela zbytečně, na náklady finančních poplatníků. Jinými slovy, kdyby nebyli odmítači EET, honiči levných politických bodů, nemusely být PETky.

Při této příležitosti si ještě připomeňme nedávný návrh pana Petra Bajera, předsedy Strany soukromníků ČR. Ten by místo EET zavedl fyzické kontroly. Aby tyto fyzické kontroly obsáhly alespoň stejné množství účtenek, které jsou registrované v Účtenkové loterii, tak bychom museli zaměstnat tisíce dalších kontrolorů. Kdybychom žili v Číně, tak by se to dalo pochopit alespoň jako monetizace lidského potenciálu.

A ještě pár slov pro upřesnění obrazu těchto malých podnikatelů. Roční evidovaný obrat 200 tisíc korun znamená necelých 16 700 korun měsíčně. Většina supermarketů v České republice nabízí dnes skladníkům nebo prodavačkám plat kolem 26 tisíc korun hrubého, což je o deset tisíc více. PETka se proto jeví jako velmi důvtipné řešení, vycházející vstříc obskurním požadavkům, snažícím se decimovat koncept EET. Na druhou stranu opět zavádíme výjimku pro pár nejmenších, jejichž přínos je zanedbatelný oproti tomu, aby byla pozornost soustředěna na rozšíření EET na další signifikantní subjekty trhu.

Může se tedy potom lehce stát, že PETková výjimka bude zneužita jako precedens. Kdekdo si pak může říci, když může on, mohu já taky? Proč 200 tisíc a ne pět set tisíc nebo rovnou jeden milion?

Autor je výkonný ředitel společnosti Editel CZ
(Redakčně upraveno)

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Podnikání

Zamést si před vlastním dispečinkem

Zavolal jsem si před půlnocí taxi. Prostřednictvím dispečinku zónové služby, která nahrává rozhovory v zájmu zvýšení kvality služeb. Přišla mi sms s cenou, trasou, identifikací vozu i stanovený čas jeho přistavení. …

Nejčtenější

Brigádníky nenaláká ani 150 korun na hodinu

Firmy už od konce dubna hledají brigádníky na nadcházející letní měsíce. Jenže zájem je malý, klesá. Lidé, kteří mají přece jen o brigády zájem, nedokáží zdaleka pokrýt všechna volná pracovní místa. Podle údajů …
Rolovat nahoru