Pasivita a neefektivita. V sociálních službách chybí systém hodnocení kvality a efektivity péče

Rozhovor
Současný systém ve zdravotně sociálních službách nemá žádné nástroje pro hodnocení či srovnání kvality péče v jednotlivých zařízeních, což nahrává pasivitě a neefektivitě, říká MUDr. Boris Šťastný, předseda správní rady Alzheimer Home. Benchmarking zařízení a platba za lůžkoden v pobytových zařízeních sociální péče by měly být prvními kroky v reformě dlouhodobé péče v České republice.
Proces přiznávání příspěvků na péči je nesmírně komplikovaný, zdlouhavý a významně administrativně zatěžuje státní správu, říká Boris Šťastný. Foto: Alzheimer Home

V září jste otevřeli nové centrum v Praze Modřanech, nový domov se zvláštním režimem. Proč jste se pustili do dalšího projektu?
Reagujeme tak na rostoucí zájem o naše služby. Jen letos otevřeme dvě nová zařízení v Praze, čímž se do konce roku zařadíme mezi přední poskytovatele tohoto druhu péče v Praze. Navazujeme na dosavadní renomé a úspěchy našeho ústavu v péči o seniory, zejména nemocné Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demencí.

Výkony zdravotní péče jsou dnes hrazeny tzv. úhradovou vyhláškou. To ale neplatí pro sociální péči. Alzheimerova choroba je typická právě prolnutím zdravotní a sociální péče. Roste vám papírování a byrokracie?
V současné době probíhá v pobytových zařízeních sociálních služeb úhrada ze tří směrů. Za prvé je to z příspěvku na péči klienta, za druhé od zdravotních pojišťoven v rámci úhrady za každý jednotlivý provedený výkon a třetí část doplácí klient, nebo jeho rodina. Máte pravdu, že zejména s evidencí a vyúčtováním zdravotní péče souvisí poměrně velká administrativní zátěž na straně zdravotnického personálu.

Již delší dobu se hovoří o možnosti sjednotit platbu v pobytových zařízeních sociálních služeb do jedné úhrady za den poskytované péče.
Samozřejmě by bylo nutné diferencovat platby i podle závažnosti onemocnění klienta, jeho diagnóz a z toho vyplývající zdravotní a sociální péče. Ale rozhodně jsem přesvědčen, že tento způsob by významně zjednodušil a zvýhodnil celý systém pro stát, poskytovatele, ale i klienty. Jen například zdravotní sestry by podle některých propočtů získaly na péči o pacienty až o čtvrtinu času více. A to je to nejdůležitější.

Solidární systémy jsou různými stranami jedné mince. Jeden pacient přeci znamená jednu sociální událost. Je žádoucí mít několik procesů, přerozdělovat dávky a musí pacient i jeho potřeby vytrpět tolik posuzování?
Zejména proces přiznávání příspěvků na péči je nesmírně komplikovaný, zdlouhavý a významně administrativně zatěžuje státní správu, která si zoufá na přetíženost a nedostatek kvalifikovaného personálu. Jedna platba za lůžkoden v pobytových zařízeních sociální péče by byla významným prvním krokem reformy dlouhodobé péče v České republice. Legislativně to není složitý úkol, je však k tomu potřeba najít konsenzus ve vládě, mezi jednotlivými resorty a najít podporu v parlamentu pro změnu příslušných zákonů. Věřím, že se změna podaří současné vládě realizovat.

PSALI JSME:
Demence krade vzpomínky. A stále nevíme proč, říká světový neurolog Gorazd B. Stokin

Cítíte, že by v poslední době sílil tlak na efektivitu veřejných systémů z hlediska dlouhodobých demografických změn?
Tlak přichází ze stran zdravotních pojišťoven a je to tak dobře. Z hlediska sociální péče je to slabší. Neexistuje žádný systém hodnocení či srovnání kvality v jednotlivých zařízeních, ani žádný způsob, jak kvalitnější zařízení lépe ohodnotit. Velmi obtížný přístup nových poskytovatelů do již dlouhé roky zavedených krajských sítí nahrává spíše pasivitě a neefektivitě veřejných poskytovatelů. I proto se soukromí poskytovatelé, jako jsme my, snaží systematicky nabízet nové a kvalitnější služby. Pluralita mezi veřejnými a soukromými poskytovateli musí být v oblasti sociálních služeb konečně více vnímána.

České ekonomice se daří. Přesto se s periodicitou vrací evergreen dofinancování sociálních služeb. Prostředky z nich však jdou pouze do některých zařízení. Nepřipadne mi to jako systémové řešení.
To jsem již naznačoval v předchozí odpovědi. U zdravotnického zařízení je fakticky jedno, kdo je jeho vlastníkem – zda je to stát, kraj, město, soukromá osoba, nebo třeba nadace či církev. Všude máte jako občan nárok čerpat zdravotní službu určité kvality a rozsahu a jako poskytovatel máte možnost od pojišťovny získat srovnatelnou úhradu.
Při poskytování sociálních služeb tomu doposud, bohužel, tak není, část zařízení dofinancovává své hospodaření z veřejných dotací, a tím na ně není kladen takový tlak na kvalitu a efektivitu. To by se mělo změnit. Systém financování sociálních služeb by měl být, podobně jako je tomu ve zdravotnictví, jednotný pro všechny poskytovatele, bez ohledu na jejich vlastníka či zřizovatele.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Zdraví

Generické léky ušetřily 136 miliard korun

Neoriginální, takzvané generické léky ušetřily podle České asociace farmaceutických firem (ČAFF) za deset let tuzemskému zdravotnictví 136 miliard korun. Ukázala to analýza, kterou si organizace nechala v září …

Objev: Mozek chudých dětí ve stáří hůře myslí

Děti, které vyrůstají v chudobě, dosahují v seniorském věku horších výsledků při testech takzvaných kognitivních dovedností, které zahrnují myšlení, učení, usuzování, paměť nebo řešení problémů. V nové studii, …

Nejčtenější

Část domácností se řítí do finanční propasti

Hospodaření některých českých domácností je dlouhodobě jen těžko udržitelné. Ačkoli se majetková a finanční situace za poslední dvě dekády celkově zvedla, je tu i jeden hodně rizikový faktor: v porovnání s výší mezd …

Pronajala si chalupu. A s ní i nevraživého souseda

Pronajmout si chalupu na dovolenou je běžná věc. Člověk čeká, že když zaplatí deset patnáct tisíc za měsíc, a v sezóně na žádaném místě za týden třeba i dvojnásobek, tak vše bude v pohodě. Jenže v takové chaloupce …

Pálenka z garáže je svátost, ale ilegální

Česko doslova přetéká ovocem. Zahrádkáři se radují, že bude hodně pálenky. A někteří si ji dělají doma ve sklepě nebo v garáži. Bývá to svátost a chlouba, ale kromě potenciálních zdravotních rizik jde především o …

Čeští dlužníci ulévají peníze i v Německu, říká prezident exekutorů

Rozhovor
Dlužníci pořád hledají obezličky, i když mají možnost požádat soud o odpuštění svých dluhů. Skrývají majetek do svěřenských fondů nebo ulévají peníze na účtech v Německu, a naopak němečtí neplatiči je schovávají u nás. A jak například na neplatiče nájemného? Preventivně doložkou o vystěhování sepsanou u notáře. To vše říká v rozhovoru pro FAEI.cz nový prezident Exekutorské komory JUDr. Vladimír Plášil.
Rolovat nahoru