„Pečující laici“ se často připravují o peníze od státu

Každodenní péči o seniory se u nás věnují nejen profesionální zdravotníci a pečovatelé, ale také více než půl milionu laiků – tzv. neformálních pečujících. Ti jsou „neviditelným“ pilířem celého sociálního systému, jelikož poskytují 70 až 90 procent dlouhodobé péče. „Mnozí z nich často nevědí, že mají nárok na státní podporu. Unikají jim tak tisíce korun měsíčně,“ upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.
Pečujících laiků je v Česku už více než půl milionu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Podle údajů Českého statistického úřadu žije v českých domácnostech více než 1,1 milionu lidí se zdravotním postižením starších patnácti let. O mnohé z těchto lidí pečují doma jejich rodinní příbuzní, případně další blízcí. Těchto „pečujících laiků“ je už více než půl milionu a jejich počet kvůli stárnutí české populace rok od roku narůstá.

Pečující jsou většinou ženy středního nebo vyššího věku, které se mnohdy ještě stará o své nezletilé děti. „Vžívá se tedy označení „sendvičová generace“, což jsou právě lidé středního věku pečující o své ještě nesamostatné děti a současně již také o nemohoucí, stářím scházející rodiče.,“ vysvětluje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

„Pečující se nejvíce potýkají s nedostatkem pobytových a odlehčovacích služeb. Přitom právě možnost na chvíli se vzdálit z domu, udělat si dovolenou nebo si aspoň pár hodin pořádně odpočinout je pro pečující naprosto zásadní, protože únava a vyčerpání patří k největším rizikům dlouhodobé péče,“ říká Ivo Mareš, projektový manažer Diakonie ČCE, která je jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů sociálních služeb v České republice.

Podle Kovandy obětavost a vytížení vede „sendvičovou generaci“ často k vlastnímu vyhoření, ztrátě zaměstnání nebo rozpadu vlastní rodiny. Výdaje státu na péči o dlouhodobě nemocného pacienta v domácím prostředí přitom představují zhruba sedm miliard korun ročně, jak vyplývá z údajů Diakonie ČCE. „To znamená, že stát průměrně hradí pečujícímu laikovi kolem 14 tisíc korun ročně, měsíčně nějakých 1200 korun,“ vypočítává Kovanda a dodává, že jde o velice nízkou sumu.

PSALI JSME:
Při ošetřování blízkého po úrazu až 90 dní placeného volna

Sami „pečující laici“ si podle něj často ani neuvědomují, že mají nárok na příspěvek na péči, případně se zdráhají o něj zažádat. Nejčastěji se tak tito pečující připravují o tisíce korun měsíčně, u řady z nich však jde o i více než deset tisíc korun. „Pravdou také je, že úřady postupují při přiznávání příspěvku často velmi zdlouhavě a nepřívětivě, což žadatele odradí,“ říká Kovanda. Vzhledem k tomu, oč vše mnozí zástupci „sendvičové generace“ svojí péči o blízké přicházejí, jde o podle něj o velmi nízkou sumu.

Diakonie ČCE v rámci projektu „Pečuj doma“ v červnu spustila nový webový portál pro laické pečující s unikátním vyhledávačem služeb. Portál bude pomáhat lidem, kteří se starají o své blízké. Pečující, jak uvedla Diakonie ČCE, by také uvítali lepší integraci zdravotní a sociální péče, kvalitnější komunikaci s úřady a pravidelné vzdělávání, kde by se mohli například seznámit s novými kompenzačními pomůckami, hygienickými pomůckami a přípravky ke zkvalitnění nebo ulehčení péče.

Aktivitám na podporu neformálních pečujících se Diakonie v rámci projektu „Pečuj doma“ systematicky věnuje již sedm let. Od roku 2013 jich podpořila přes devět tisíc. Součástí bezplatného komplexu služeb jsou vzdělávací kurzy, poradenství, publikace nebo bezplatná linka pro pečující 800 915 915. Všechny aktivity jsou vzájemně provázány, aby podpora pečujících byla co nejúčinnější.

PSALI JSME:
Nestaráte se o rodiče? Porušujete zákon

Zavřít reklamu ×
  1. Příspěvek na péči nedostává pečující ale ten, o něhož je pečováno. A důchodce si raději penízky nechá, než aby je dál tomu, kdo se stará. Vlastní zkušenost. Článek je nesmysl.

  2. A další nesmysl je ten, že o příspěvek musí požádat osoba, která má např. Alzheimera a je absolutně nezpůsobilá k podání jakékoli žádosti, nezná hodnotu peněz a vůbec netuší, že nějaké příspěvky existuji. A to i když ještě není zbavena svéprávnosti. Samozřejmě všechno vyřizují pečující a stejně tak hospodaří s penězi nemocného. Takže fakt nechápu proč se pod žádost musí podepsat nemocný, který už to mnohdy ani nedokáže a ne pečující.

    • Hezký napsané,máte pravdu ale toto by měli číst Ti,co dělají ty blbě zákony a pak ty slepice na sociálních pracovištích co rozhodují o příspěvku a nikdy to nezažili

  3. Osobně já na svou žádost o příspěvek na péči o přítele dostala stručnou zápornou odpověd‘. A na druhou stranu možná že se mi i ulevilo pač nevím co bych dělala s tou almužnou a nemohoucím panem na krku. Asi tak!!!

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.