Podle některých expertů však Brusel chtěl cly docílit spíše toho, aby čínské automobilky ve větší míře přesunuly svoji výrobu přímo na evropský kontinent. O čínské investice velmi stojí například italská premiérka Giorgia Meloniová nebo její španělský protějšek Pedro Sánchez.
Pokud by se čínské automobilky z EU měly stáhnout natolik, že ani nezbudují zamýšlené závody, půjde o „čáru přes rozpočet“ třeba i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Ten letos na jaře nebývale hostil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jehož po večeři v Elysejském paláci vzal na výlet do Pyrenejí, kam coby dítě jezdíval za babičkou. Důvod Macronovy péče o čínského prezidenta je zřejmý – snaha o více čínských investic ve Francii.
Peking však nyní čínským automobilkám doporučuje, aby přestaly aktivně vyhledávat místa pro vybudování nových závodů a aby na sebe obecně příliš neupozorňovaly. Své plány na výrobu aut v Itálii už podle zdrojů Bloombergu „dala k ledu“ čínská státní automobilka Dongfeng. Důvodem je právě pekingské varování.
Skutečných důvodů čínského stažení z trhu EU ale může být více, včetně probíhajícího ochabnutí evropské poptávky po elektrovozech či související obavy z nadvýroby. Přitom ještě letos v červenci vážil cestu do Číny italský ministr průmysl Adolfo Urso, aby tam loboval za čínské investice na Apeninském poloostrově. Sešel se i s vedením právě automobilky Dongfeng.
V září pak Čínu navštívil zmíněný španělský premiér Sánchez, který loboval za nové investice – a výstavbu nových fabrik – čínských automobilek ve Španělsku. Dokonce během návštěvy zaskočil Brusel, když EU na dálku vyzval, ať ještě přehodnotí zavedení protičínských cel. Zřejmě takto otočil kvůli obavě právě ze ztráty možných čínských investic, která se tedy nyní zjevně začíná naplňovat.
I když ne zcela. Například další čínská automobilka BYD zatím od svých plánů na vybudování továrny v Maďarsku neustupuje.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)