Na čem klientům nejvíce vyděláváte peníze? Jasně. Diverzifikace portfolia, to říká každý. A každý investor říká: Něco do akcií a dalších papírů, něco do nemovitostí atd. Ale buďme konkrétní: Jaké máte nejlepší koně?
Vždy je třeba zmínit rozměr času, tedy investičního horizontu, o němž mluvíme, a rizika, která má každý klient nastavena jinak. Pokud bych to měl zobecnit, tak nejvíce vyděláváme klientům, kteří investují dlouhodobě a pravidelně do akciových trhů ve vyspělé části světa. Dlouhodobě znamená deset let a pravidelně znamená měsíčně.
Jaká zhodnocení klientům přinášíte? Pět, deset, patnáct procent? Nebo kolik vlastně?
U akciových fondů se za posledních deset let pohybujeme někde kolem sedmi až deseti procent. U dluhopisů v rozmezí jednoho až pěti procent ročně.
Sleduji čím dál tím více článků, kde jsou citováni finančníci, kteří tvrdí, že vlastně už dnes nevědí, do čeho dávat peníze, aby vydělávali ještě více. Nezdá se vám to všechno tak trochu přesycené?
Ano, v ekonomice je díky uvolňování měnové politiky centrálních bank čím dál tím více peněz, které hledají své umístění. Komerční banky samozřejmě nedokáží všechny tyto peníze půjčit klientům, protože musí nakládat s penězi obezřetně a ekonomika tolik příležitostí k úvěrování nenabízí. Peníze pak přirozeně končí zase na finančních trzích.
Z toho vzniká přesycení, o němž mluvíte. Pravděpodobně nezbyde, než počkat na příští recesi, tedy ekonomické zpomalení, které by mohlo tuto situaci změnit.
A také slyším, že „velcí kluci“ kumulují hotovost v eurech a dolarech, aby měli nabyto na levné nakupování v časech krize. Je to dobrá strategie? Také shromažďujete peníze? Jen ale, aby nakonec měly peníze onu očekávanou hodnotu, a aby opravdu fungovaly podle principu „kdo má cash, vítězí“.
Určitě je dobré mít dostatek peněz, tedy „cash“, na horší časy. Nicméně jiná je situace u velkých soukromých investorů a korporací a jiná je u správců aktiv. My jsme vázáni statutem fondů, který nám u každého z nich předepisuje, kolik můžeme mít maximálně hotovosti. Naše zkušenost je taková, že v období krize trh spíše „zamrzne“ a až po nějakém čase se pomalu vrací k normálu.
Co si myslíte o výnosnosti, rizicích a roli v investičním mixu v případě zlata a dalších drahých kovů?
Zlato je samo o sobě stále ceněná alternativní investice, především pro horší časy. Ostatní drahé kovy jsou již alternativní investicí pro malý okruh zkušených investorů.
A co počítačové šifry, které se vydávají jako měna?
Bitcoiny jsou vlastně měna, nikoliv investice. Jen pro velmi zkušené investory a jen pro velmi malou část portfolia.
Mluví se i o veteránech a o umění. Nestálo by za to něco dát i do této oblasti?
Jen pro ty, pro které je to zároveň koníček nebo životní vášeň.
Ale co stavební a penzijní spoření? Podle mne nejde o skutečné investice, ale pouze o „odkládání peněz stranou“. Mají smysl?
Jsou základem každého investičního portfolia, především díky pravidelnosti a daňovým výhodám. Stejně tak jsou standardní součást každého portfolia dluhopisy. Důležitý je jejich emitent, tedy rizikovost dluhopisu. Každopádně výběr dluhopisů bych nechal na profesionálech. Jako běžný investor bych se nesnažil vybírat individuální dluhopisy.
Co si myslíte o nemovitostech? O těch komerčních a o těch k bydlení? Je koupě bytu s výnosem tři až pět procent ročně investicí?
Všechno, co může klesnout v ceně, je investice. Tedy za mě je to investice. Tři až pět procent ročně je velmi pěkný výnos.
Můžeme u nás mluvit o „bublině“ s byty? Zlevní, anebo naopak zdraží?
Těžká otázka. Zdá se, že zatím nezlevní, neboť poptávka výrazně převyšuje nabídku. Uvolnění pravidel výstavby, které je v nedohlednu, by mohlo pomoci.
Dosud rostla výroba, což nahrává pohádkovým výnosům z výrobních hal a logistických center. Půjde to ale donekonečna?
K nějaké korekci dříve či později dojde, ale nemyslím, že by to bylo něco zásadního. Po roce 2008, v největší krizi za posledních sto let, klesly ceny komerčních nemovitostí, řekněme o 20 procent. Navíc zde máme fenomén e-commerce, který zde v té době nebyl a který napomáhá růstu v oblasti komerčních nemovitostí.
Jak jste došli k minimální hranici pěti milionů korun, od které je možné s vámi investovat? Jinde to jde už od milionu korun…
Hranice pěti milionů korun se týká našich nových fondů pro kvalifikované investory. Kvalifikovaný investor je člověk, který již má s investováním bohaté zkušenosti. A tyto produkty jsme připravili speciálně pro naše klienty privátního bankovnictví. Naše nové fondy kvalifikovaných investorů se zaměřují na klasické finanční investice, tedy převážně na dluhopisy a na akcie, a pouze v mnohem menší míře na alternativní investice. U nich se zaměřujeme na velmi likvidní aktiva.
Pan Slavkovský je beze sporu odborník, ale já mu nevěřím. Kope totiž za banku, jejíž zájmem je prodávat úvěry a investovat bez rizika cizí peníze na finančních trzích. Férové by bylo na rovinu říct lidem asi toto: Akcie jsou přehřáté, už téměř dva roky nerostou a tak je momentálně lepší se jim vyhnout. Krize může přijít kdykoliv a tak ani dluhopisy ( o akciích nemluvě) nemusí být bezpečné. Osobně jsem v této fázi cyklu konzervativního smýšlení.
1, Snížit zadlužení své domácnosti na nemovitosti.
2, Úspory ukládat do produktů s pojištěním vkladu ( stavební spoření, spořící účet)
3, Držet hotovost v řádu desítek tisíc.
4, Vlastnit drahé kovy, protože ty mají v současnosti největší perspektivu růstu.
Proč myslíte, že není dobré mít dluh na nemovitost ? Není naopak málo pravděpodobné, že v době recese se úroky zvyšovat nebudou ?
Protože předpokládám, že v recesi nebudu tolik vydělávat. Jinak jasně, můžu nakoupit zlato, které v recesi poroste a pak s ním splácet dluh. Je to ale spíš tak trochu o té diverzifikaci. Nechci dávat všechna vejce do jednoho košíku.