Pivovarská organizace tvrdí, že „pivní kultura jako fenomén české lidové kultury“ patří mezi tuzemské národní poklady a proto jí právem náleží uznání. Podaná žádost o zapsání do UNESCO se vztahuje k Plzeňskému kraji coby kolébce vzniku českého ležáku, který zde poprvé uvařili přes 180 lety. Další přihláška je už ale připravena pro kraj Jihočeský.
České pivovarnictví má bohatou mnohaletou tradici, ale i současnost. K výrobě se používá český slad a žatecký chmel, čeští sládci jsou žádaní i v zahraničí. A je s ním spojený právě i živý společenský život.
„Pivo už dávno není pouze nápoj. České hospody jsou odjakživa centry kulturního a společenského života. Zde se psaly dějiny. Zde se slaví výročí, navazují vztahy, fandí se fotbalu a hokeji nebo se tu hledají řemeslníci,“ řekl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
Minulost i budoucnost
Dodal, že hospody tvoří českou minulost, současnost i budoucnost. „Potvrdil to i průzkum agentury Nielsen Admosphere z loňského prosince. Sedmadevadesát procent všech dotázaných považuje českou pivní kulturu za součást naší historie a tradice,“ konstatoval Šámal.
K iniciativě, aby se česká pivní kultura dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví, se připojil rovněž Českomoravský svaz minipivovarů, který sdružuje nejmenší výrobce ze všech regionů. Podle podzimních údajů jich bylo bezmála pět set.
„Velký rozmach malého pivovarnictví je jasným důkazem hrdosti a tradice pivovarství v naší zemi. Pivo, které je vyrobeno a vypito na stejném místě, tedy v místní hospodě, utužuje společenský a kulturní život v regionu,“ potvrdil Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.
Těšíme se do hospody
Na to, co pro Čechy znamená „zajít si na jedno“, poukázal průzkum, který si loni na jaře objednal Plzeňský Prazdroj u agentury Kantar. Bylo to v době, kdy dokončila další vlna pandemie covidu-19.
Z průzkumu, který největší domácí pivovar zveřejnil na svých internetových stránkách, vyplynulo, že na setkání u čepovaného piva v hospodě či restauraci se v tu dobu těšily dvě třetiny Čechů – a bylo to jejich největší přání po skončení koronavirových opatření.
Touha scházet se s přáteli u piva přitom během koronavirového období výrazně narostla. Na jaře 2020 hospoda a kamarádi chyběli polovině Čechů, o necelý rok později to bylo už 60 procent, přičemž se tento podíl neustále zvyšoval.
„Sociální aspekt restaurací, kaváren a hospod je zásadní a tato čísla jen dokazují, jakým je česká hospodská kultura fenoménem a jak důležitou roli hraje v našich životech. Není to totiž jen o samotném pivu, je to o setkávání se s přáteli, o zážitku, o hezkém večeru s blízkými,“ okomentoval průzkum Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.
A když Česká televize před lety uspořádala diváckou anketu o sedm divů Česka, nechyběl mezi nimi právě ani tradiční zlatavý mok. „Pivo nepotřebuje advokáta, pivo mluví samo o sobě. Je to naše kulturní dědictví,“ okomentoval to tehdy v ČT zpěvák Ondřej Hejma.
