Placené fotbalové přenosy: Kdo bude vítěz?

Sport na placených kanálech není v Evropě žádná novinka. U nás byly před několika lety průkopníkem populární přenosy z anglické fotbalové Premier League na kanále Digi Sport, teprve letos však došlo ke skutečnému průlomu. Poprvé bude na placeném kanálu k dispozici domácí soutěž, a hned ta nejpopulárnější v podobě fotbalové Synot ligy, na jejíž nejatraktivnější zápasy si předplatila práva O2 TV.

V zahraničí láká fotbal fanoušky na stadiony v daleko větší míře než u nás. Ilustrační foto: Pixabay

Zdálo by se to jako jednoduchá rovnice a skvělý nápad. Když totiž umístíte fotbalové přenosy na placený kanál, automaticky stoupnou návštěvy na stadionech, protože spoustě fanoušků se nebude chtít platit kvůli fotbalu měsíčně 300 Kč a navíc ještě řešit technické potíže se signálem či připojením. Takže se půjdou podívat na svůj klub dvakrát do měsíce na vlastní oči. Tento předpoklad se však zatím nepotvrdil, návštěvy na stadionech zůstávají na dlouhodobém průměru. Fotbal tedy tímto krokem na popularitě nezískal, aktivně zajímá stejně málo fanoušků jako dosud.

Zda vydělá alespoň vlastník fotbalových práv, v tomto případě telekomunikační společnost, která získá nové klienty a těm stávajícím může nabídnout alespoň nový tarif, se teprve ukáže. Podle prohlášení O2 se zdá, že společnost dokázala náklady na nákup práv na fotbalové přenosy už částečně pokrýt nárůstem odběratelů a ještě získala blíže nevyčíslený marketingový benefit z toho, že se dostala do médií i povědomí svých klientů v souvislostech pozitivnějších než obvykle. Na druhou stranu je jisté, že fotbalové přenosy nyní uvidí mnohem méně fanoušků než dosud, což popularitě tohoto sportu rozhodně neprospěje.

Vizionář Vacek

Kdo vydělá stoprocentně a v každé situaci, je Jaroslav Vacek, který je považován na nejzdatnějšího sportovního obchodníka v zemi, i když to na rozdíl od konkurence o sobě v médiích neprohlašuje. Je na špici hezkou řádku let i díky tomu, že už v 80. letech stál v čele Pragosportu, který prodával socialistické sportovce na Západ. Získal díky tomu zkušenosti i kontakty a jako první u nás se začal živit i prodejem práv na sportovní přenosy, a to dokonce v celoevropském měřítku. Doma už v roce 1994 dokázal prodat balíček fotbalových práv, který kromě ligy obsahoval i domácí zápasy reprezentace, vyhlášení Fotbalisty roku a finále poháru začínající TV Nova, a stal se doslova průkopníkem v oblasti sportovního byznysu.

Nejenže tak přes marketingovou firmu STES tehdy zajistil fotbalovému hnutí roční příjem nejméně 100 miliónů korun a desítky hodin fotbalu v nejsledovanější televizi měsíčně, o čemž se do té doby nikomu ani nezdálo, protože ČT za přenosy neplatila a ještě vysílala v průměru čtyři ligové přenosy ročně, ale dokázal zinkasovat i firmy, které v 90. letech mnohdy nevěděly, co s penězi. Nabídl jim reklamní plochy na stadionu, sponzorské odkazy a sledovanost přenosů i publicistických pořadů, která od té doby klesla už zhruba na třetinu. K tomu partnerství úspěšné reprezentace a fotbal zažíval zlaté časy. A ty trvaly v podstatě až do té doby, než byl zatčen a později nepravomocně na 10 let odsouzen (omilostnila jej amnestie prezidenta Václava Klause) předseda fotbalového svazu František Chvalovský, s jehož érou byl těsně spojeno i působení Jaroslava Vacka.

Z Novy i veřejného života zmizel navíc Vladimír Železný, který dlouhá léta fotbalu na Nově přál (i díky tomu, že jeho syn Jakub dostával v přenosech velký prostor) a domácí nejpopulárnější sport přešel na Českou televizi, která se sice chlubí kvalitními experty, ale v jejím podání se postupně ztrácela sledovanost, zájem sponzorů a také za práva byla bez konkurence ostatních televizí ochotna platit spíše sporadicky.

A pak jako zázrak zapůsobila zpráva, že na scéně se znovu objevil Jaroslav Vacek a za každý rok čtyřleté smlouvy na fotbalové přenosy nabídl 120 miliónů Kč. Proč zázrak, když i tak patří práva na český fotbal k nejlevnějším v Evropě? Především proto, že se vůbec našel odvážlivec ochotný investovat takový obnos do sportu, který měřeno sledovaností přenosů, návštěvností na stadionech, kvalitou týmů v mezinárodním měřítku, nedůvěrou veřejnosti ve fair rozhodování a kulturou celého prostředí i zákulisí patří mezi jednoznačně mezi neperspektivní a nevýdělečná odvětví.

Svět je jinde

Ale že by to přece jen alespoň pro někoho byl dobrý byznys? Odhaduje se, že O2 muselo za fotbalová práva zaplatit nejméně 85 miliónů. Minimálně 25 milionů přidala Česká televize za možnost vysílat dva přenosy o víkendu, ovšem bez možnosti prvního výběru. Exkluzivitu získal portál iSport.cz na živé internetové přenosy, tzv. streamy, práva s různými omezeními se prodávají i sázkařským webům.

Jak je z toho výčtu patrné, Jaroslav Vacek je už na začátku nové éry v prodeji fotbalových práv minimálně na svém. Zdá se však, že se ve skutečnosti jedná o větší sousto, než jen o samotná televizní práva. Ve hře je už řadu let osamostatnění první fotbalové ligy, která je kromě reprezentace to komerčně jediné opravdu zajímavé v českém fotbale. A tady mají své zájmy majitelé klubů v čele s bossem Sparty Danielem Křetínským, který má k O2 blízko mj. přes Petra Kellnera. Když už majitelé provoz klubu platí, a dost často je to stojí desítky milionů ročně, chtějí i rozhodovat a inkasovat, protože dosud všechny zisky přerozděluje fotbalová asociace, která musí přispívat i malým klubům a mládeži, které si na sebe nevydělají v žádné zemi.

A jen pro srovnání, v jakých částkách se pohybuje cena televizních práv ve fotbalu zaslíbených zemích? Dosavadním absolutním vrcholem obchodů s fotbalovými televizními právy je kontrakt, který s anglickou Premier League uzavřely na tříleté období 2016 až 2019 televize Sky a British Telecom. Za přenosy klubům zaplatí celkem 5,136 miliardy liber, tedy takřka 200 miliard korun a o pětinu více než dosud. Kluby italské Serie A inkasují za televizní práva ročně 23 miliard, Němci 18 miliard korun. Menší země? Nizozemci utrží 2,3 miliardy, Portugalci 1,7, Belgičané podobnou sumu. A když vezmeme v úvahu, že obdobný nepoměr panuje v příjmech ze vstupného a prodeje propagačních předmětů, vyjde nám potvrzení úvahy, že peněz je v českém fotbale tak málo, že vydělat může opravdu jen ten vyvolený.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.