Na druhou stranu se však nevyplatí tuto anabázi odkládat, protože především nezletilí pozůstalí se náhle mohou ocitnout prakticky bez prostředků a na vyřízení jejich žádosti o sirotčí důchod mají úřady zákonnou lhůtu 90 dní.
Pokud již zemřelý rodič pobíral důchod, pozůstalá osoba předkládá:
1. Doklad totožnosti, tj. občanský průkaz, případně cestovní pas či povolení k pobytu.
2. Rodný list dítěte (u osvojených dětí rozhodnutí soudu; u dětí převzatých zemřelým do péče nahrazující péči rodičů příslušný doklad spolu s doklady prokazujícími, že děti byly na zemřelého v době jeho smrti převážně odkázány výživou).
3. Úmrtní list zesnulého.
4. Rozhodnutí o přiznání starobního nebo invalidního důchodu (je-li k dispozici).
5. U dítěte, které již skončilo povinnou školní docházku, se předloží i doklady prokazující jeho nezaopatřenost, např. potvrzení o studiu, event. učení, popř. další doklady prokazující nezaopatřenost dítěte.
6. Pro výplatu důchodu na účet je třeba předložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu“.
Kdo má na sirotčí důchod nárok? Pokud se pustíte do čtení vyhlášek, propadnete patrně malomyslnosti, že vás se tato pomoc netýká, protože podmínky se zdají velmi komplikované. Přeložené do srozumitelné češtiny však dají šanci naprosté většině nezletilých, v případě studentů pak žadatelům až do 26 let.
Osvojením nárok zaniká
O sirotčí důchod je možné požádat po zemřelém rodiči či osvojiteli dítěte, nebo po osobě, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno. Nárok na tento důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi.
Pokud je sirotek osvojen, o důchod přijde. Pokud však oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok pouze na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, obnoví se nárok na sirotčí důchod znovu ve výši, v jaké by byl vyplácen, kdyby k osvojení nedošlo.
Poslední varianta přijatelná
Podmínkou pro přiznání důchodu rovněž je, že zemřelý musel pobírat nebo mít nárok na starobní či invalidní důchod, zemřel na následky pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Případně stačí splnit podmínku alespoň poloviny doby pojištění potřebné pro nárok na invalidní důchod. Možná to překvapí, ale podmínkou pro přiznání invalidního důchodu je nejen zdravotní stav, ale i doba zdravotního pojištění.
Kdo nesplňuje ani tyto parametry, měl by se naštěstí vejít do poslední varianty – zemřelá osoba si platila (byla zaměstnaná) sociální pojištění alespoň jeden rok, v případě pojištěnce staršího 38 let nejméně dva roky.
Původní důchod se krátí
Nárokuje-li si sirotek tuto rentu např. po důchodci, nemůže předpokládat, že by převzal jeho starobní důchod v plné výši. Situace je obdobná jako v případě vdovských důchodů, výsledná částka se vypočítává ze základní výměry (suma 3270 Kč se letos zvýší o 220 Kč), k níž se přidá tzv. procentní výměra. A ta činí 40 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu, na který měl (případně by měl) nárok zemřelý v době smrti.
Pokud dítě přijde o oba rodiče, pobírá sirotčí důchod po každém z nich (pokud jsou splněny zákonné podmínky). V tomto případě se důchod vypočte tak, že z vyššího důchodu se započítá základní i procentní výměra v plné výši, z nižšího důchodu pak pouze procentní výměra.
Jako ostatní, se i tento důchod vyplácí dopředu a v měsíčních intervalech. Buď bezhotovostně na účet, nebo hotově prostřednictvím České pošty, kde je však tato služba zpoplatněna 21 korunami.
1. Doklady o době studia (popřípadě učení), a to i v případě, že nebylo dokončeno (mj. vysvědčení z jednotlivých ročníků, index, osvědčení o závěrečných zkouškách).
2. Potvrzení školy o délce studia doklady o době vojenské služby (mj. vojenská knížka nebo potvrzení správního archivu AČR).
3. Doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodné listy dětí, příp. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče).
4. Doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.).
Jen pro nezaopatřené děti
O sirotčí důchod se žádá vždy písemně na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), za nezletilé děti to udělají jejich zákonní zástupci. K žádosti je třeba přidat občanský průkaz a rodný i úmrtní list rodiče, případně potvrzení o studiu a doklad o tom, že o důchod žádá nezaopatřené dítě.
Tento důchod totiž mohou pobírat pouze nezaopatřené děti, což jsou děti do skončení povinné školní docházky. Anebo nejdéle do 26. roku věku, pokud se soustavně připravují na budoucí zaměstnání (studují), nebo jim ve studiu, ale i výdělečné činnosti zabránila nemoc či úraz. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Potvrzení o studiu každoročně
Potvrzení o studiu musejí všichni studenti pobírající sirotčí důchod předkládat na OSSZ každý rok. Výplata důchodu se jim nepřeruší ani o prázdninách, neovlivní ji uzavřené manželství ani přivýdělek při denním studiu (při jiné formě studia nesmí výdělek zakládat účast na důchodovém pojištění). Žáci či studenti (pod 26 let) mají nárok na poslední dávku ještě měsíc po ukončení docházky či studia, pokud nejsou registrováni na úřadu práce.
Pouze při přerušení studia se také nárok přeruší, lze jej však při opětovném zahájení obnovit. Všechny změny je sirotek povinen hlásit do osmi dní na správu sociálního zabezpečení.
Požadavků není málo
Jak už jsme naznačili, je vyřizování sirotčího důchodu spojeno se značnou administrativou, protože musíte doložit nejen nárok za sebe, ale i zemřelého. Podstatně jednodušší je to pochopitelně v případě zesnulých důchodců, kteří na OSSZ doklady o délce pojištění už dodali v rámci žádosti o starobní důchod.
Pokud zemřelý rodič důchod dosud nepobíral, předkládá sirotek kromě svých ještě veškeré doklady týkající se zesnulého, jako by ten žádal o starobní či invalidní důchod.