Jedna z nich, Raiffeisen stavební spořitelna, vloni uskutečnila několik průzkumů na téma rekonstrukce bydlení.
Zajímavé je porovnání, kolik lidí plánovalo rekonstrukci loni v únoru, tedy ještě před nástupem koronavirové pandemie – to bylo 47 procent – a kolik podle průzkumu agentury NMS Market Research zveřejněného v listopadu – pouhých 15 procent dotázaných. Velká část z těch, kdo o rekonstrukci přemýšleli, ji totiž byli nuceni odložit kvůli své aktuální finanční situaci.
„Právě teď, kdy doma trávíme více času, je ideální čas pro plánování a vylepšování našich domovů. Může se objevit potřeba zrekonstruovat dětem pokojíček, aby v něm lépe zvládaly distanční výuku, a dospělí potřebují vhodný prostor pro práci z domova víc než kdy dřív,“ říká Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.
Přísný lockdown nás uvěznil v našich domovech, a proto si více všímáme nedostatků, které jsme běžně přehlíželi, upozorňují odborníci na další motivaci k rekonstrukci.
„Stavební povolení pro rekonstrukci je zapotřebí tehdy, když se rozhodnete zasáhnout do nosných zdí nebo úpravou změníte vzhled domu. V takovém případě budete potřebovat ještě posouzení statika a souhlas sousedů, protože jich se takto významná rekonstrukce bude také významně týkat,“ vysvětluje Kamila Houšková z realitního portálu RealityPro.eu.
Při menších úpravách podle ní nic hlásit nemusíte. „Povolení nepotřebujete v případě, když nezasáhnete do dispozice bytu, úpravy nebudou mít vliv na životní prostředí nebo bezpečnost,“ doplňuje Houšková s tím, že momentálně se nejčastěji rekonstruuje kuchyňská linka, koupelna nebo vestavěné skříně.
„Oznámit rekonstrukci v domě, je slušnost, stejně tak jako dodržování nočního klidu. I když máte v plánu drobnější práce, které nezaberou tolik času, raději na případný hluk sousedy upozorněte a dobu rekonstrukce na oznámení prodlužte pro jistotu o pár dní,“ radí Houšková. Rekonstrukce totiž většinou neprobíhají přesně podle plánu a mohou se protáhnout, aniž byste to plánovali.
Pozor na to, abyste své sousedy neomezovali ve společných prostorách, jako je chodba, schodiště, výtah, balkony atd.
S prodlouženým lockdownem totiž nervozita všech rapidně stoupá. To, co by běžně sousedům nevadilo, teď může vyvolávat konflikty. Navíc při úpravě bytu většinou bývá hodně hluku, a ten hlavně v panelácích a činžácích ruší sousedy, kteří teď také nikam nemohou.
„Díky tradici ‚zlatých českých ručiček‘ mnohé české domácnosti v této složité době nemusí odkládat větší opravy či rekonstrukce, i když nesehnaly řemeslníka,“ domnívá se Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny s odvoláním na čerstvý průzkum společnosti NMS Market Research z letošního února na vzorku 1 024 respondentů.
Podle něj se za kutila považují téměř dvě třetiny Čechů. Ve větší míře jde o muže, kteří žijí v menších městech či na vesnici. Průzkum také ukázal, že za poslední rok se třetina českých kutilů věnovala svému koníčku více než obvykle. Důvodem byla kromě vlivu pandemie i špatná dostupnost řemeslníků. Jen osm procent kutí méně, a to i kvůli zavřeným hobbymarketům.
Téměř třetina lidí (30 %) naopak uvedla, že se jejich kutilství během pandemie zvýšilo – „rozhodně“ 7 procent a „spíše“ 23 procenta. V necelé třetině (31 %) respondenti uvedli, že více jejich kutilství souviselo s tím, že šlo hůře sehnat řemeslníky, zatímco pro 60 % lidí souviselo méně kutilství s uzavřením hobbymarketů.