Bezprostředním impulsem k růstu cen jsou obavy o přiškrcení ruských dodávek do Evropy v reakci na prohru Gazpromu v arbitráži s rakouskou společností OMV. Připomeňme, že do EU stále proudí ruský plyn, který představuje zhruba 18% podíl na celkových dovozech.
Hlavními odběrateli jsou Slovensko, Maďarsko a Rakousko, nicméně od počátku října prudce narostly také dodávky zemního plynu do Česka. Aktuálně k nám přitéká více než 90 procent dodávek právě z východního směru, tedy prostřednictvím předávací stanice v Lanžhotu poblíž česko-slovenské hranice.
Jak je to možné? Tuzemští obchodníci nenakupují plyn napřímo z Ruska, ale jde o předprodaný plyn od zahraničních společností, jako je slovenská SPP, rakouská OMV nebo maďarský MOL, které mají uzavřeny dlouhodobé kontrakty s ruským Gazpromem.
A pokud půjdeme úplně na dřeň, do Česka proudí ruský plyn, protože to jednoduše dává obchodníkům ekonomický smysl, a to i kvůli poplatku 2,5 EUR/MWh, kterým Němci zatížili přepravu plynu přes své území.
Právě tranzit ruského plynu přes Ukrajinu se však má ke konci roku zastavit, jelikož ukrajinská vláda neprodlouží smlouvu o přepravě plynu přes své území. Půjde o ztrátu asi pěti procent z celkových dovozů plynu do EU, což by nemělo představovat kritický problém pro nabídkovou stranu.
Krátkodobě se sice může na trhu dále zvýšit napětí, celkově je však situace významně lepší než v minulých letech. Evropa totiž dokázala svižně diverzifikovat dodávky plynu (zhruba 40 % dodávek nyní tvoří americký LNG, pozn. aut.) a velmi solidní je i naplněnost zásobníků – napříč EU jsou průměrně naplněny z 93 procent, v Česku pak z 89 procent.
Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
