Řada evropských zemí je již nyní předlužená, včetně Francie. Dosud jim ve velkém půjčovali zámořští investoři, jimž je ale nyní houstnoucí nejistota kolem dalšího politického vývoje EU mocným odrazením.
Jejich zájem o dluhopisy evropských zemí může opadnout natolik, že úrokové sazby na vládním dluhu zejména předlužených zemí EU typu Francie, Itálie či Řecka znatelně vzrostou. A to zvláště v době, jako je tato, kdy Evropská centrální banka (ECB) kvůli svému boji s inflací už nedokupuje dluhopisy zemí eurozóny, jak konala v uplynulých letech.
Ostatně, francouzská burza se v pondělí propadala nejvíce za poslední takřka rok, nakonec ztratila poměrně výrazná 2,4 procenta. Dolů ji stahovaly akcie bank typu BNP Paribas a Société Générale, které nejvíce doplácejí na rostoucí hrozbu neudržitelnosti francouzského dluhu. Tuto hrozbu umocňuje nedávné zlomové snížení ratingu Francie a nynější volební debakl Macronovy partaje.
Francouzský prezident měl v úmyslu alespoň stabilizovat veřejné finance předlužené Francie. Nyní – po rozpuštění parlamentu a vypsání voleb – se trhy obávají, že se bude muset vrhnout do střetu s triumfující partají Marine Le Penové tak náruživě, že se roztočí další kolo francouzského zadlužování.
To může střednědobě zásadně poškozovat také euro, neboť Francie je druhá největší ekonomika eurozóny. Například akcie Société Générale, matky Komerční banky, v pondělí spadly o mimořádných bezmála osm procent. Trhy nepočítaly, že Macronovo fiasko bude až tak značné. Bojí se tedy jako nikdy, že dříve či později Francii povládne Le Penová.
Na pořadu dne pak po grexitu a brexitu bude frexit. Ten sice Le Penová v posledních letech zavrhuje. Nicméně ve svém programu má stále spoustu zásadních bodů v oblasti ekonomické nebo třeba imigrační, které by vedly k paralýze vztahu Paříže a Bruselu, takže by na frexit – vystoupení Francie z EU – svým způsobem vlastně mohlo dojít právě i takto.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
