Po návratu z dovolené můžete mít ve vodě nebezpečné látky

Lidé, kteří se vrátí z dovolené, by měli odpustit celý obsah vodovodních trubek. Pokud voda v potrubí zůstane stát několik dní, mohou se do ní totiž z okolního materiálu začít uvolňovat některé kovy. Ukazuje to nový výzkum vědců z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Po návratu z dovolené nemusí být voda z kohoutku čistá. Ilustrační foto: Pixabay.com

Badatelé se zaměřili právě na dobu, po kterou jsou rodiny mimo svůj domov. A došli k zajímavým výsledkům. „Nás zajímá ta prodleva, kdy člověk odjede na dovolenou a voda mu doma zůstane stát v trubkách. Ukazuje se, že dochází k chemickým reakcím a z materiálu potrubí se do vody uvolňují různé látky,“ řekl vedoucí Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Petr Junga.

Vědci analyzují několik typů potrubí. „Máme pozinkované, měděné, mosazné, hliníkové a plastové potrubí. Aktuálně zjišťujeme obsah těžkých kovů, které se mohou do vody z potrubí uvolnit. Jde například o zinek, měď, nikl nebo olovo,“ popisuje Junga.

Zinek nebo měď

První výsledky testů ukazují, že nejvíce kovů se do vody dostává z pozinkovaného potrubí. Vědci ve vzorku naměřili extrémně nadlimitní množství zinku. Při analýze neobstálo ani v dnešní době hojně používané potrubí z mědi.

„Docela nás překvapilo, že dost kovů se uvolňovalo i z antikorozní oceli, tedy nerezu. Relativně dobře vyšlo potrubí z polyethylenu,“ dodal Junga. Vzorky trubek nechávají vědci den až tři dny vylouhovat v demineralizované vodě. Poté za pomoci spektrofotometrie zjišťují zastoupení sledovaných prvků v miligramech na litr vody.

PSALI JSME:
Retenční nádrže na vodu budou od příštího roku povinností

Podle Jungy by lidé bezprostředně po návratu neměli vodu pít ani se v ní sprchovat. „Čím delší dobu člověk není doma, tím je pravděpodobnější, že se mu do vody uvolnily nejenom ty kovy, ale zároveň se taky v trubkách začaly množit bakterie. Chlor totiž po nějaké době vyprchá. Ideální je proto po dovolené vždy odpustit celý obsah vodovodních trubek,“ vysvětlil Petr Junga Petr Junga z Mendelovy univerzity.

Vědce teď čekají další měření, kompletní výsledky analýzy budou mít na konci letošního roku.

Kritika kontrolního úřadu

Na jiné nebezpečí, které se týká kvality vody, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ve své červencové zprávě upozornil, že stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila. Někde se podle kontrolorů dokonce zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do kvality zdrojů pitné vody.

Ministerstvo zemědělství se závěry NKÚ podle vyjádření pro ČTK nesouhlasí. Uvedlo, že kontrolní závěry jsou zkreslené a kvalita pitné vody v Česku je na vysoké úrovni a pro zdraví lidí bezpečná.

NKÚ prověřoval peníze vydané na opatření, která mají zajistit udržitelnou kvalitu vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Podle jeho zjištění ovšem přibývá povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu hlavně kvůli pesticidům. Stát pak vydává miliardy z peněz EU na modernizaci technologií v úpravnách pitné vody, což ale podle kontrolorů neřeší příčiny znečištění.

PSALI JSME:
Voda bude zdražovat i dále, až o deset procent

Podle nich hlavním znečišťovatelem vody pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost. Zemědělci sice každoročně získali v letech 2013 až 2019 přes 30 miliard korun, stát je ale dotačním systémem nemotivuje ke snížení využívání pesticidů. Ministerstvo zemědělství navíc podle NKÚ jen formálně a u zlomku zemědělců kontroluje dodržování takzvaných zásad integrované ochrany rostlin, které mají snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.

Nebezpečné pesticidy

NKÚ uvedl, že obsah pesticidních a dusíkatých látek se u povrchových a podzemních vod za sedm let nezměnil, v některých místech se dokonce hodnoty těchto látek zvyšovaly. „U podzemních vod se pesticidní látky objevovaly ve více než polovině míst sledovaných Českým hydrometeorologickým úřadem,“ uvedli kontroloři.

V případě povrchových vod se pesticidní látky objevovaly téměř na všech sledovaných místech. „U povrchových vod se na více než 80 procentech sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie takzvaných starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané,“ upozornili kontroloři.

Ministerstvo zemědělství odmítlo, že by se kvalita povrchových a podzemních vod zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. „Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu,“ sdělilo ministerstvo.

PSALI JSME:
Neuvěřitelné. Zemědělci stále stříkají plodiny původně bojovou látkou

Podle něj je situace z hlediska výskytu pesticidů nejméně od roku 2010 stabilní. V důsledku rozšířeného sledování těchto látek se jen prohloubily znalosti o jejich výskytu v povrchových a podzemních vodách.

Méně hnojiv

Ministerstvo nesouhlasí ani s tím, že neřeší příčiny znečištění vod a dostatečně nemotivuje zemědělce snižovat používané množství pesticidů a hnojiv. Podle mluvčího Vojtěcha Bílého jen za posledních deset let klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o více než 30 procent.

Podle NKÚ stát však nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv, a povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje. Ministerstvo na to reagovalo tím, že každý zemědělec musí vést evidenci spotřeby, což v praxi kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

NKÚ doplnil, že ministerstva zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví přitom vytvořily ke zlepšení stavu vod a změně dosavadního postupu zemědělců dva na sebe navazující národní akční plány, na jejichž opatření šlo 65 milionů korun. „Většinou však šlo o formální podpůrná opatření, jejichž reálný dopad na zlepšení kvality vod byl zanedbatelný,“ dodal NKÚ.

PSALI JSME:
Včelaři bojují o přežití. Tuzemská včelstva decimují paraziti a pesticidy

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.