Tedy, zakázané je to pouze pro ty, kteří už podporu pobírají. Uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce, ale nárok na tuto dávku ještě/už nemají, je povolen výdělek do poloviny minimální mzdy v tzv. nekolidujícím zaměstnání.
1. Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce si k podpoře v nezaměstnanosti nesmějí přivydělávat ani působit v orgánech komerčních společností s výjimkou bytového družstva.
2. Pokud uchazeči podporu nepobírají, mohou si v nekolidujícím zaměstnání vydělat maximálně 8 100 Kč měsíčně buď v pracovním či služebním poměru, nebo dohodou o pracovní činnosti, případně odměnou v orgánech firem. Příjmy od více zaměstnavatelů se sčítají.
3. Všichni uchazeči si mohou vylepšovat rozpočet činnostmi, které jsou zdaněny, ale na dávku v nezaměstnanosti nemají vliv – např. prodej vlastního majetku, výhry ze sázek, výnosy z akcií či dluhopisů.
Kdo s fungováním úřadu práce nemá dosud zkušenosti, je třeba vysvětlit, že ne každý uchazeč po zařazení do evidence podporu dostane, bude na ni mít nárok již od prvního dne, a někdo může dokonce zůstat v evidenci i po ukončení toho nároku, tedy bez podpory.
Být evidován na „pracáku“ ještě automaticky neznamená pobírat dávky v nezaměstnanosti.
Odstupné s odkladem
Koho se toto omezení týká? Např. propuštěných pracovníků, kteří při odchodu dostali odstupné ve výši jednoho až tří měsíčních platů. Těm se sice vyplatí evidovat na úřadu práce co nejdříve, protože nemusejí platit zdravotní pojištění, ale výplata podpory se jim odkládá o zmíněné jeden až tři měsíce.
Do té doby si mohou vydělat měsíčně až 8 100 Kč (loni 7 600 Kč, pozn. aut.), pokud to na úřadu práce nahlásí a jejich práce nekoliduje s plněním povinností uchazeče o zaměstnání či přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce.
Na úřadu práce musejí pravidelně reportovat výši měsíčního příjmu. Informaci, že jde o výkon nekolidujícího zaměstnání při evidenci na úřadu práce, je nutné oznámit a doložit také mzdové účtárně zaměstnavatele.
Jen na DPČ
Stejné podmínky platí pro toho, kdo vyčerpal podpůrčí dobu pěti až jedenácti měsíců (podle věku uchazeče), případně jako evidovaný uchazeč nárok na dávku vůbec nezískal, protože např. nesplnil podmínku vykázat za poslední dva roky alespoň 12 měsíců zaměstnání s účastí na důchodovém pojištění.
Evidovaný nezaměstnaný, toho času bez podpory, si může měsíčně vydělat maximálně 8 100 korun (součet všech odměn) na základě pracovního či služebního poměru, nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Dohodu o provedení práce (DPP) využít nelze a není ani možné podnikat.
Raději více zaměstnavatelů
U dohody o pracovní činnosti se sráží zdravotní a sociální pojistné až od měsíčního výdělku 3 500 Kč, je tedy výhodné si sjednat více dohod u několika zaměstnavatelů s dodržením celkového limitu 8 100 Kč.
V případě daňové slevy na poplatníka, kterou však lze uplatnit jen u jednoho zaměstnavatele, je možné se vyhnout i placení 15procentní daně z příjmu. Pokud by zaměstnanec chtěl tuto daň vrátit, může po ukončení kalendářního roku podat daňové přiznání, na jehož základě mu případně vznikne nárok na vrácení už odvedené daně.
Jen za odměnu
Výjimky? Samozřejmě existují. Kromě příjmu z nekolidujícího zaměstnání si uchazeči bez podpory mohou vydělat jako společníci či jednatelé společnosti s ručením omezeným, ředitelé obchodní společnosti, členové představenstva a statutární zástupci akciovky, zástupci zahraniční právnické osoby, členové dozorčí rady obchodní společnosti nebo družstva.
Musejí splňovat dvě podmínky – tuto činnost vykonávat mimo pracovněprávní vztah ke konkrétní společnosti a odměna nesmí přesahovat 8 500 Kč za měsíc v součtu s nekolidujícím zaměstnáním.
Pro podporu s tiketem
Uchazeči pobírající podporu takové možnosti nemají, ani co se týká vykonávání těchto činností, natožpak odměn. Zákaz výkonu se nevztahuje pouze na člena bytového družstva, který pracuje pro družstvo mimo pracovněprávní vztah, nebo je pověřen obchodním vedením družstva.
A nelze zapomenout ani na okruh činností, jimiž si mohou vylepšovat rozpočet všichni uchazeči v evidenci úřadu práce bez ohledu na podporu v nezaměstnanosti. Jde např. o prodej vlastního majetku, výhry ze sázek, výnosy z akcií či dluhopisů a podobné činnosti, z nichž však je vesměs povinností odvádět daň.
