Počet chudých penzistů rok od roku roste

Od roku 2010 v Česku roste počet lidí ve věku nad 65 let, kteří žijí na hranici příjmové chudoby. Před devíti lety podíl chudých starobních penzistů dosahoval necelých sedmi procent, v roce 2017 to podle statistických údajů bylo už téměř 11 % lidí. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Češi mají o životě v důchodu a o tom, jak se na něj připravit, obvykle jen mlhavou představu. Foto: Pixabay

Hranice příjmové chudoby pro jednotlivce byla vloni v Česku stanovena na 11 963 Kč. Jde o čistý peněžní příjem, zahrnující kromě příjmů ze zaměstnání či podnikání také důchody, sociální dávky, příjmy z pronájmu, výživné apod. Penzi pod deset tisíc korun loni pobíralo zhruba osm procent starobních důchodců a důchodkyň (190 000 lidí), méně než 8000 Kč dostávala zhruba 2,5 % seniorů (60 000 lidí).

K penzi devět tisíc korun navíc

Podle nejnovějšího průzkumu NN Penzijní společnosti si lidé většinou myslí, že ke státnímu důchodu by v penzi potřebovali každý měsíc zhruba devět tisíc korun navíc. Ideální důchod, s nímž by Češi podle průzkumu dokázali pokrýt životní náklady a splnit si všechna přání v penzi, by musel dosahovat 21 755 Kč. Od státu přitom lidé reálně počítají s penzí v průměrné měsíční výši 13 078 Kč.

Jen jeden z deseti Čechů věří, že mu důchod vyplácený státem bude stačit na pokrytí většiny potřeb a radostí, které by si v důchodu chtěl dopřát. Více než třetina (35,6 %) lidí si naopak myslí, že mu státem vyměřená penze nepokryje ani základní potřeby, a přes dvě pětiny (42,1 %) mají za to, že jim státní důchod pokryje jen základní potřeby.

Pro srovnání: Z průzkumu agentury NMS vypracovaného před dvěma lety pro Uniqa pojišťovnu vyplynulo, že třetina Čechů tuší, že jim důchod na jejich současné potřeby stačit nebude.

Více než polovina Čechů chce po dosažení důchodového věku přestat pracovat na plný úvazek a podle statistik mají šanci dožít se přes 80 let věku. „Celkově by tak pro penzi podle svých představ potřebovali našetřit téměř 1,6 milionu korun,“ vypočítává Milan Tomášek, ředitel penzijních produktů NN.

Zdroj: Průzkum NN Penzijní společnosti (reprezentativní vzorek produktivní populace, N=525)

Lidé myslí na stáří pozdě a spoří málo

Průzkum NN Penzijní společnosti dále ukázal, že finanční přípravy Čechů na stáří často pokulhávají. Lidé by si prý rádi spořili už od 32 let, ale ve skutečnosti průměrný věk účastníka penzijního spoření přesahuje 47 roků, který má naspořeno jen zhruba okolo sta tisíc korun. Na důchod si přitom dobrovolně spoří necelých pět milionů lidí.

Medián, který vzešel z průzkumu, ukázal, že jakákoliv forma spoření Čechů na penzi dosahuje jen 700 korun měsíčně. Nejčastěji prý lidé při zajištění na stáří věří penzijním fondům. Investic do akcií nebo podílových fondů pro zajištění na stáří využívá dle průzkumu 13 % Čechů, jedenáct procent věří investicím do nemovitostí a stejné procento lidí počítá s budoucí finanční podporou od svých dětí.

„Finančně Češi myslí na stáří velmi málo a hodně pozdě. Ve výsledku si tak na rok vysněné penze našetří průměrný Čech za deset let spoření. Na spokojenou desetiletou penzi by takto museli šetřit 100 let,“ říká Tomášek.

Potvrzuje to i předloňský průzkum ČSOB Penzijní společnosti, podle nějž si na penzi sice spoří většina českých mužů, jenže stranou si odkládají naprosto nedostatečné částky. Podle průzkumu se situace změní až s vyšším věkem, kdy muži začínají dohánět finanční „hříchy mládí“.

PSALI JSME:
Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Milion se státní podporou

Češi mají o životě v důchodu a o tom, jak se na něj připravit, obvykle jen mlhavou představu. Aby mohl člověk odejít do důchodu s milionem korun, musel by podle většiny respondentů jednoho z průzkumů na tuto částku šetřit od dvaceti let měsíčně nejméně tisíc korun. „Ve skutečnosti ale stačí jen 700 korun,“ tvrdí generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.

Přestože milionové úspory mohou znít jako nedosažitelný sen, opak je pravdou. A to i díky státní podpoře spoření v penzijních fondech. Nejčastější formou státní podpory je státní příspěvek a odpočet z daní. Celkem jde až o 6 360 Kč ročně.

Podporu od státu je možné čerpat už při měsíčním příspěvku 300 Kč, pro úplné vyčerpání všech výhod je ale nejlepší posílat si do penzijního fondu tři tisíce korun měsíčně. Lidem často přispívají na penzi i zaměstnavatelé, pro které jsou příspěvky osvobozeny od daně až do výše 50 tisíc korun za rok.

Podle starších průzkumů označilo státní příspěvek za hlavní důvod k založení penzijního spoření 49 procent respondentů, pro 34 procent byl nejsilnějším argumentem příspěvek zaměstnavatele.

PSALI JSME:
Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

 

Zavřít reklamu ×
  1. A jak by se na to měl člověk připravit?Snad ne se státem?hahahaha.Navíc když penzisté spořili a měli úroky,tak se tak nezatěžoval státní rozpočet.Dnes chce stát všechny prachy,nikomu nic nedá,úročení pojistek k ničemu,tak se dá připravit jen na chudobu.První je třeba udělat transformaci veřejné správy a zrušit ten socialistický nadměrný bordel.A levný stát bude znamenat,že zbude i na spoření na důchod s dobrým ziskem.

    • Gargameli, máte pravdu, ale ti co jsou vládnoucí garniturou to bohužel nečtou. Krásný den přeje arjev 🙂

  2. Je lepší si užívat dokud to jde. a člověk je mladý a věci ho baví. Nikdo neví jak dlouho bude ten „důchod“ pobírat. Navíc veškeré úspory sežere inflace, která musí být jak nás o tom přesvědčoval před několika lety guvernér ČNB, když inflace nebyla. A pro ty 30 leté je nutno poradit – podívat se 40 let zpátky kde byly důchody a ceny atd, a kde jsou dnes. Rodiče když naspořili před 30 lety 200000,- Kč si mysleli bůhví co nemají. Nikdo neví co bude za dalších 30 let a proto spořit na důchod je výhodné hlavně pro ty fondy a společnosti.

  3. Před cca 6 lety jsem finančně vycházel z obdrřeného dúchodu podstně lépe, dneska i po přidání musím hodně počítat!

  4. Cpát prachy do fondů je nesmysl. Všechno sežere inflace. Až přijde krize, a nastoupí hyperinflace, tak veškeré prachy budou během krátké doby fuč.

  5. kdyby bývalé režimy nerozkradly peníze na důchody, důchody nesnížili z 60 na 40% a přidávali tisícikoruny a ne desetníky, měli by se důchodci dobře

    • Ne bývalé režimy,ale ten současný,který tady je od r.89.A ta výměra důchodu,kterou nastavil Klaus
      už není 40%,ale je okolo 37% a má skončit na 32%
      do r.2025.A ještě jedna dobrá zpráva.Došlo k posunu
      minimálního počtu odpracovaných let z 25ti na 35
      let.Jsem zvědavý,do kolika let budou muset dělat
      ti dnešní ,,věční studenti“ mezi nimiž někteří končí
      svá studia i ve 35ti letech.

  6. Začnul to Vašek Klausů „vyčištěním“ rezervy průběžného financování penzí. A jak je to dnes ? Kvantitatívní uvolňování a tím pokles hodnoty peněz na celém světě, ale v Čechách obzvlášť, způsobuje takový rostoucí nárůst cen, že firmy musí soustavně zvyšovat platy. A co důchodci ? Ti stojí stranou a nikoho nezajímají. Až do doby, než důchodci založí politickou stranu a postarají se o sebe a o vnuky a vnučky..

Napsat komentář: karel Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.