Analýza TPA potvrzuje rostoucí trend přeshraničních fúzí na českém trhu. Z grafu je však patrný mírný propad v roce 2012 oproti 2011 a propad počtu započatých fúzí v roce 2016, kdy klesl počet fúzujících společností o 6 oproti roku 2015. Naproti tomu došlo v následujícím roce 2017 k velkému boomu a počet fúzí vzrostl o 15. Důvodem pro tento růst počtu fúzí byl ekonomický růst v celé Evropě.

„Většina přeshraničních fúzí je realizována mezi propojenými osobami, za hlavní důvody jejich uskutečnění je proto možno označit restrukturalizaci skupiny, snížení nákladů na řízení a administrativu a synergické efekty ze spojení aktivit. Důvody mohou být také finanční či daňové.“ komentuje důvody přeshraničních fúzí Jana Skálová, partnerka TPA Group.

Od roku 2012 až do roku 2016 převažovala v roli sídla nástupnické společnosti Česká republika. Tedy byl vyšší počet společností, které fúzují do České republiky, než počet českých firem, které fúzí do zahraničí v ČR zaniknou. V roce 2017 tomu bylo naopak a došlo k nárůstu záměrů realizovat přeshraniční fúzi z České republiky do zahraničí.

Nejvíce společností, které formou fúze do České republiky přicházejí a v daném státě jako právnická osoba zaniknou, je dlouhodobě ze Slovenska (na Slovensko naopak míří společnosti maďarské). Od roku 2008 jich bylo celkem 69, nicméně poslední dva roky počet společností ze Slovenska pomalu klesá. Následující zemí, jejíž společnosti ve větší míře fúzují do České republiky, je Kypr a Nizozemí. Pro zajímavost, v roce 2016 došlo poprvé k fúzi ze Slovinska a v roce 2017 z Malty a Velké Británie.

Co se týče velikosti, jsou fúzujícími společnostmi nejčastěji účetní jednotky spadající do kategorie mikro (37 případů) a malá (24 případů). Velké účetní jednotky se vyskytovaly mezi českými nástupnickými společnostmi celkem ve 22 případech. Střední účetní jednotky byly zastoupeny v nejnižším počtu, a to 20 z celkových 103 společností umožňujících objektivní kategorizaci. Ostatní společnosti nesplnily povinnost zveřejňování účetních výkazů ve sbírce listin nebo se jednalo o společnosti, které nepřetržitě nezveřejňují žádné své účetní závěrky, případně o společnosti, které nezveřejnily svou konečnou účetní závěrku, popř. byla nekompletní.

Vysvětlení pojmů:

Fúze a akvizice jsou prováděny společnostmi s cílem dosáhnout řady strategických, organizačních, obchodních, finančních a daňových výhod. Přestože se tyto dva pojmy spojují do ustáleného slovního spojení „Mergers & Acquisitions“ (M&A), každá část tohoto ustáleného spojení představuje něco jiného.

Akvizice představuje postup, při kterém jedna společnost (nabyvatel) získává kontrolu nad druhou společností (označovanou jako cílovou). Vlastníci cílové společnosti získávají od nabyvatele vypořádání v podobě peněžité úhrady nebo akcií. Akvizice může být prováděna jako převzetí či koupení rozhodujícího podílu akcií cílové společnosti a může jít o postup dohodnutý (přátelský) nebo nepřátelský.

Fúze je oproti tomu postup, kdy se dvě nebo více společností (jejich vlastníci) dohodnou na spojení do jednoho právního celku. Fúze jako právní spojení minimálně dvou existujících společností do jediné je pak v centru pozornosti regulace zejména ze strany orgánů Evropské unie. Ty se snaží o harmonizaci jak obchodního práva pro realizaci fúzí, tak o odstranění bariér spočívajících v možném daňovém znevýhodnění.

Mikro účetní jednotka k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot: a) aktiva celkem 9 000 000 Kč, b) roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč, c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot: a) aktiva celkem 100 000 000 Kč, b) roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč, c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot: a) aktiva celkem 500 000 000 Kč, b) roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč, c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Velká účetní jednotka k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 3 Zákona o účetnictví § 1b.