Počet lidí řádně nesplácejících své úvěry ve druhém čtvrtletí opět klesl

Celkový dluh obyvatel ČR činil ke konci druhého čtvrtletí tohoto roku 2,23 bilionu korun a meziročně vzrostl o 175,1 miliardy korun, tedy o 8,5 %. Objem dluhu ohroženého nesplácením naopak klesl o 3,7 miliardy na 36,9 miliardy korun a meziročně se snížil o 9,2 %. Počet lidí, kteří měli problémy se splácením úvěrů na bydlení, se meziročně snížil téměř o 5 tisíc a počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu se snížil o více než 20 tisíc. Vyplývá to ze zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Ve druhém čtvrtletí letošního roku se objem celkového dluhu zvýšil o 175,1 miliardy korun a dosáhl tak částky 2,23 bilionu korun. Objem dlouhodobého dluhu dosáhl koncem druhého čtvrtletí roku 2018 částky 1,8 bilionu korun, což je o 139,7 miliardy korun, respektive o 8,5 % více než v předchozím období. Stejně tak rostl v druhém čtvrtletí letošního roku objem krátkodobého dluhu, který se meziročně zvýšil o 8,4 %, respektive o 35,4 miliardy, na celkových 456,7 miliardy korun. „Zatímco celkový objem dlouhodobého i krátkodobého dluhu roste, počet klientů zůstává na stejné úrovni jako před rokem. Každý z nich tedy dluží v průměru vyšší částku: u dlouhodobého dluhu je to průměrně 1,58 milionu korun na klienta, u krátkodobého dluhu pak 190 tisíc korun,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Na celkovém dluhu se hypoteční úvěry podílejí z 65 % a jejich objem meziročně vzrostl o téměř 115 miliard korun, respektive o 8,7 %. „Hypotéky v uplynulých letech zažívaly velký boom, ten ale nepřinesl nárůst celkového počtu klientů, který se stále pohybuje kolem 1 110 000 až 1 120 000 lidí,“ popisuje Lenka Novotná.

Celkový objem ohroženého krátkodobého dluhu se meziročně snížil o 1,5 miliardy na 25,9 miliardy korun, tedy o 5,5 %. Klesal i počet klientů, kteří měli ve druhém čtvrtletí tohoto roku problémy se splácením svých krátkodobých závazků, a to o 20 tisíc na 276 tisíc lidí. „Oproti předešlým letům se začala mírně zvyšovat výše průměrné dlužné částky, kterou lidé nesplácejí. U úvěrů na bydlení o téměř 5 tisíc korun na 483 tisíc a u úvěrů na spotřebu o 1 375 korun na téměř 94 tisíc. Na jedné straně zůstává v problémech stále méně lidí, na druhé straně vidíme, že ti, kterým se nadále nedaří svým závazkům dostát, nesplácí stále vyšší částky,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Objem ohroženého dlouhodobého dluhu se meziročně snížil na 10,9 miliardy korun a klesl tak o 2,2 miliardy korun, respektive o 16,9 %. Počet klientů s dlouhodobým ohroženým dluhem se snížil na 22 614 a klesl tak o 4 880 klientů, tedy o 17,7 %.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Tiskové zprávy

Začal Global Money Week 2024

Od pondělí 18. do neděle 24. března 2024 se v České republice koná 12. ročník celosvětové vzdělávací akce Global Money Week. Česká bankovní asociace letos v jeho rámci opět pořádá národní kolo finančně-vědomostní …

Jak zajistit pojištění kola proti krádeži

Plánujete pořízení nového jízdního kola, abyste si již brzy mohli užívat první jarní vyjížďky? Pak byste měli pamatovat na to, že krádeže kol jsou v České republice velice časté. Podle policejních odhadů je ročně …

Predikce ceny bitcoinu v roce 2024: Co říkají experti?

Rok 2023 pro bitcoin znamenal jízdu na horské dráze. Po rekordním růstu v roce 2021 zažila tato nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna (BTC) v roce 2022 prudký pokles a klesla pod 20 000 amerických dolarů (USD). V …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.