Začíná-li jaro brzy a únor je teplý, deprese se objevují již v tomto čase, zatímco při tuhé zimě začínají daleko později. Stejně tak je tomu na podzim.

Lidský organismus podléhá vlivu kosmu, ale i naší planety patrně více, než jsme si ochotni my, páni tvorstva, a snad i celého vesmíru, připustit.

V současné době podle statistik množství depresantů nepřetržitě stoupá; uvádí se, že jedna třetina obyvatel civilizovaného světa někdy v životě trpí depresivním onemocněním. Jen menší část lidí však trpí cyklickou maniodepresivní psychózou, která se vrací v jistých intervalech (obvykle každoročně, pozn. aut.), neúprosně, jak odbíjení půlnoci na věžních hodinách.

Počet lidí, kteří vyhledali pomoc v souvislosti s depresemi, či úzkostmi se za poslední dva roky ztrojnásobil a dnes již úzkostnou poruchou nebo depresí trpí zhruba každá desátá žena a asi šest mužů ze sta. Klinickou depresí vyžadující trvalou psychiatrickou péči a léčbu pak dle psychiatrů trpí v České republice více než 700 000 lidí.

Spotřeba léků na deprese a úzkosti vzrostla v loňském a předloňském roce shodně o sedm procent, nárůst tak oproti dřívějšku zrychlil. V rámci Evropy jsou Češi na 10. místě. Vyplývá to z dat Svazu zdravotních pojišťoven. Na vině mohou být i zesílené stresory, jako epidemie covid, válka na Ukrajině nebo prudké zdražování.

PSALI JSME:
Deprese často zaútočí o Vánocích

„Trendy u spotřeby léků na depresi a úzkostné stavy jsou setrvale rostoucí s vyšším výskytem nemoci. Za posledních dvacet let se zvýšila spotřeba antidepresiv a anxiolytik šestinásobně,“ říká MUDr. Ludmila Plšková, expertka pro zdravotní politiku Svazu zdravotních pojišťoven.

„Obecně lze vidět, že každoročně rostla o pět procent, v posledních dvou letech dokonce o sedm procent, což nejspíš souvisí s náročnější společensko-ekonomickou situací potencovanou faktory, jako jsou covid, válka na Ukrajině nebo vysoká inflace.

PSALI JSME:
Plískanice v duších. Jsou deprese technickými poruchami?

Potěšitelné je, že se častěji předepisují moderní antidepresiva, především selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, které mají méně nežádoucích účinků než dříve používané léčivé přípravky. Výsledkem je u léčených lidí lepší kvalita života,“ dodává.

Nejčastěji předepisovanými léky na deprese jsou tzv. SSRI – inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, případně dalších monoaminů. Je o léky s účinnými látkami citalopram, escitalopram, sertralin. Na rozdíl od dříve používaných antidepresiv nepůsobí sedativně a nevedou k nárůstu hmotnosti. Obvykle nemají okamžitý účinek, ten nastupuje až po několika týdnech.

PSALI JSME:
Úzkosti, deprese, pokusy o sebevraždu. Počet Čechů, kteří jsou v mentální nepohodě, stoupá