Částečně se změnila i struktura tohoto žebříčku: Podíl firem z odvětví zabývajících se novými technologiemi se zvýšil z 28 % v roce 2017 na aktuálních 38 %. Zastoupení žen je ve statutárních orgánech rodinných podniků malé, hodně členů nepochází z rodiny majitele.
U českých rodinných firem v posledních letech probíhá předání teprve první generaci po „otcích zakladatelích“, kteří začínají odcházet na zasloužený odpočinek.
„Mladší generace vidí fungování současného světa odlišně, do řízení mohou vnést jiný pohled a k některým rozhodnutím přistupují odvážněji než jejich rodiče. Často také nástupníci ve firmě nepřicházejí rovnou na vrcholový post, ale vzhledem ke svým zkušenostem působí v jiné roli, zatímco vedení převezme zkušený management,“ vysvětluje Štěpán Flieger, ředitel oddělení fúzí a akvizic společnosti EY.
Rodinné firmy mají podle Fliegera tendenci strategičtěji plánovat své budoucí směřování. Na investice nebo akvizice pohlížejí s dlouhodobým záměrem, nikoliv oportunisticky krátkodobě. Mohou působit konzervativnějším dojmem, zejména co se týče zahraniční expanze. „Na druhou stranu budou lépe připraveni na přicházející zpomalení ekonomiky a případnou krizi, kterou naopak mohou proměnit v příležitost k dalšímu rozvoji,“ říká.
Aktuální žebříček naznačuje, že podíl členů statutárních orgánů, kteří nejsou rodinnými příslušníky, se zvyšuje. Firmy, které se letos dostaly do výběru poprvé, mají ve statutárních orgánech průměrně více než tři čtvrtiny členů, kteří nejsou z rodiny. Zato ženy jsou v těchto orgánech stále zastoupeny poměrně málo. Zatímco podíl rodinných příslušníků mužského pohlaví je téměř čtvrtinový, žen z rodiny je ve statutárních orgánech pouze pět procent.
Nováčkové letošního žebříčku jsou obvykle o něco mladší a menší než průměr a častěji jde o společnosti obchodované na burze. Průměrné stáří firem aktuálního žebříčku je 79,92 roků (před dvěma lety to bylo 80,38 roků). Průměrný roční obrat naopak vzrostl z 13,62 miliard amerických dolarů v roce 2017 na současných 14,96 mld. USD.
„U novějších a mladších rodinných podniků je větší pravděpodobnost, že v jejich statutárních orgánech sedí lidé mimo rodinu, takže firma může využívat jejich znalosti a zkušenosti. Tyhle podniky nemají takovou zásobárnu rodinných příslušníků jako firmy vlastněné už ve třetí nebo čtvrté generaci,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy.
Pokud jde o jednotlivé geografické regiony, největší zastoupení mají v aktuálním žebříčku rodinné firmy sídlící v Evropě, těch je bezmála polovina (46 %), následuje Severní Amerika se 30 %. Počet evropských rodinných podniků vzrostl z 224 v roce 2017 na současných 230, především díky několika německým firmám, které se nově na žebříček dostaly. Naopak počet severoamerických firem nepatrně klesl (ze 154 v roce 2017 na aktuálních 150).
„Letos máme na žebříčku méně nováčků než v roce 2017. Nejvíc, jedenáct, jich je z Německa. Naopak ze Spojených států jsme měli před dvěma roky 49 nových firem a letos máme jen sedm,“ uvádí Thomas Zellweger, vedoucí Centra pro rodinné podniky při univerzitě ve švýcarském St. Gallenu.
Výrazně se také zvýšil počet společností zabývajících se novými technologiemi: 68 rodinných firem zařazených do letošního žebříčku podniká v oblasti chytré infrastruktury (v roce 2017 jich bylo 35) a 122 se zabývá pokročilými výrobními technologiemi a mobilitou (v roce 2017 byly 103).
Naproti tomu počet rodinných podniků věnujících se finančním službám klesl o 34 % (z 61 v roce 2017 na současných 40). Snížil se rovněž počet výrobců a prodejců spotřebního zboží, a to o 22 procent, nicméně toto odvětví je i v aktuálním žebříčku nejhojněji zastoupené. Podniká v něm necelá třetina společností, které se letos na žebříček dostaly.
