Pod pláštíkem boje s covidem došlo k dramatickému zhoršení rozpočtové disciplíny

Analýza
Jedním z údajů, které mi přijdou jako zajímavé, ale nejsou běžně uváděny, protože vyžadují určité analytické propočty, je výše salda státního rozpočtu po očištění o vliv koronakrize. Zkusme tedy provést (jen velmi orientační – pozn. aut.) odhad právě tohoto údaje.
Nebýt covidu, deficit státního rozpočtu za první čtyři měsíce by mohl činit kolem 60 miliard korun. Ilustrační foto: Pixabay.com

Letošní rozpočtový deficit 1: Za kolik může covid

Východiskem nám (kromě základny posledního „normálního“ roku, tedy roku 2019) budou údaje produkované samotným ministerstvem financí, tj. tabulka „Opatření přijatá na podporu občanů a firem, včetně výdajů do zdravotnictví a sociálních služeb vynaložených v souvislosti s COVID-19“ v rámci balíku dat k plnění státního rozpočtu ke konci dubna 2021.

Tuto tabulku ovšem můžeme upravit dle svého názoru na to, která opatření byla skutečně vynucená koronakrizí versus u kterých vláda používá koronakrizi jen jako záminku. Na seznam koronakrizí vynucených kroků vláda dává, ale dle mého soudu nepatří, například zrušení daně z nabytí nemovitých věcí; a totéž se týká i redukce zdanění mezd lidově označované jako „zrušení superhrubé mzdy“ (letošní poptávka domácností žádné takové povzbuzení nepotřebovala, a už vůbec ne způsobem, jakým bylo toto opatření realizováno).

Dále bych započítával jen část objemu mimořádných odměn zdravotníkům, protože mnozí z nich ve skutečnosti žádný stres spojený s covidem neměli, takže plošné mimořádné odměny působí částečně spíš jako dárek zdravotníkům coby pozdějším voličům. Po těchto úpravách vidím na straně výdajů (bez financování z EU) s covidem spojenou částku za letošní první čtyři měsíce celkově něco málo přes 60 miliard korun.

Na straně příjmů (bez EU peněz) by trendu odpovídal nárůst příjmů oproti poslednímu „normálnímu“ roku 2019 kolem 140 miliard korun za celý rok, a tedy zhruba 45 mld. za první čtyři měsíce. Skutečnost? Proti roku 2019 naopak pokles, a to o cca 40 miliard korun.

PSALI JSME:
Letošní schodek státního rozpočtu je na úrovni deficitu za celý krizový rok 2009

Předpokládejme, že ze vzniklého rozdílu cca 85 miliard v příjmech lze covidem vysvětlit vše – ovšem po vyloučení dopadu zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (3 mld. Kč) a redukce zdanění mezd (13 mld. Kč). Na covid tak připadá nějakých 70 miliard.

Letošní rozpočtový deficit 2: Děsivý trend

Skutečné saldo letos do dubna dosáhlo deficitu 192 miliard, z toho jako dopad covidu nám výše vyšlo zhruba 60+70=130 mld. Takže nebýt covidu, deficit státního rozpočtu za první čtyři měsíce by mohl činit kolem 60 miliard.

Za předpokladu obdobného o covid očištěného vývoje do konce roku by za celý letošek státní rozpočet po očištění o covid měl skončit docela hrozivým schodkem -180 miliard korun (skutečnost může být ještě horší, protože dopad redukce zdanění mezd bude ve zbytku roku silnější, než by odpovídalo výše použitému prostému trojnásobku dopadu z prvních čtyř měsíců).

Analogický propočet pro rok 2020 vede k závěru, že v loňském roce by bez opatření vynucených covidem činilo saldo státního rozpočtu přes 130 mld. Kč.

Právě tato dvě čísla jsou principiálně srovnatelná se saldy za roky bez covidu. Srovnání jasně ukazuje, že pod pláštíkem boje s covidem došlo k dramatickému zhoršení standardní, ne-covidové rozpočtové disciplíny.

Letošní rozpočtový deficit 3: Asi lehce překoná ten loňský

Další vývoj salda do konce roku (a tedy zda bude schválený limit 400 mld. překročen, nebo ne) bude záviset nejen na tempu oživení ekonomiky, ale také na tom, zda nynější vláda bude pokračovat v dosavadní rozhazovačnosti.

Ze strany vládních představitelů už totiž začaly padat zmínky například o dalších mimořádných tisícových částkách zasílaných na účty všech penzistů a úplně bych se nedivil ani tomu, kdyby vláda přišla s další plošnou odměnou pro všechny zdravotníky bez ohledu na míru jejich zátěže. (To vše by samozřejmě bylo třeba do říjnových voleb.)

Pokud by k ničemu takovému nedošlo, a pokud bychom předpokládali, že celkové fiskální náklady pandemie ve zbylých osmi měsících letoška budou proti těm zjištěným v prvních čtyřech měsících (což bylo 130 mld. Kč) například poloviční, pak celkový letošní schodek státního rozpočtu by mohl být kolem přes 375 miliard korun. Byl by tedy mírně hlubší, než byl ten loňský, ale do poslanci schváleného čtyřsetmiliardového limitu by se vešel.

Autor je ekonom České spořitelny a člen vedení České společnosti ekonomické
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Důchodci těsně před volbami dostanou výrazně přidáno

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky

Tuzemský cestovní ruch padl na kolena

Hotely se stravovacími službami jsou rizikové z hlediska šíření koronaviru. Proto někteří lidé zřejmě omezí klasické dovolené v resortech pořádané cestovními kancelářemi. Je však možné, že lidé projeví zvýšený zájem …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Vejce zdražují, chovatelé začali pouštět slepice z klecí

Analýza
Klecový chov slepic sice skončí podle loni schváleného zákona až v roce 2027, mnozí chovatelé se ale novým pravidlům přizpůsobuje s předstihem už nyní.  Podle výzkumů se zájem veřejnosti o podmínky chovu slepic a původ vajec sice zvyšuje, přesto ale převažují nakupující, kteří zohledňují především cenu. A ta se zvyšuje – právě i kvůli změně chovu nosnic.

Hrozí Air Bank zánik?

Moneta Money Bank podepsala předběžnou smlouvu o akvizici Air Bank, českého a slovenského Home Creditu a …
Rolovat nahoru