Podíl Čechů ohrožených chudobou během pandemie klesl

Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2020 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,5 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také nejnižší podíl v historii ČR.
Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Ilustrační foto: Pixabay.com

Česko tak v tomto ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska (15,9 procenta) nebo Dánska (16,8 procenta), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik.

V Evropské unii jako celku přitom ukazatel narostl, a to z hodnoty 21,1 procenta na 21,9 procenta. Nejvíce jsou chudobou a sociálním vyloučením ohrožení v Rumunsku a Bulharsku, kde jde o více než třetinu populace, přesněji 35,8, resp. i 33,6 procenta.

PSALI JSME:
Eurostat: Češi jsou v rámci Unie nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením

Česko si velmi dobře stojí také v ukazateli materiální deprivace, který je mezinárodně lépe srovnatelný než ukazatel ohrožení chudobou, neboť udává podíl lidí, kteří si při dané příjmové a cenové hladině v konkrétní zemi nemohou dovolit základní materiální zajištění (viz vysvětlivka níže, pozn. aut.).

V ČR byla v roce 2019 těžce materiálně deprivována pouze 5,3 procenta obyvatel, zatímco údaj za celou EU činil 12,1 procenta. Méně materiálně deprivovaných lidí bylo předloni v EU už jen v Lucembursku, ve Švédsku, ve Finsku a v Nizozemsku. Nejvíce materiálně deprivovaných lidí je opět v Bulharsku a v Rumunsku.

PSALI JSME:
Kdo je v Česku ohrožen příjmovou chudobou?

Zmíněná data svědčí o tom, že Česko je rovnostářskou zemí, a to i na poměry EU, přičemž jeho sociální systém účinně krotí možné excesivní sociální vyloučení. Ukazatel těžké materiálně deprivace je dobře mezinárodně srovnatelný, protože vyjadřuje, co reálně si lidé mohou za svůj příjem pořídit, přičemž jde v podstatě o stejné zboží napříč EU – a i v tomto ukazateli ČR obstává.

Podíl lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením zachycuje tu část obyvatel dané země EU, kteří jsou buď ohrožení chudobou, nebo těžce materiálně deprivováni, nebo žijí v domácnosti s nízkou úrovní pracovní intenzity.

PSALI JSME:
Energetická chudoba ohrožuje pětinu českých domácností

Podíl lidí ohrožených chudobou pak zachycuje tu část obyvatel dané země EU, jejichž čistý příjem (tedy hrubý příjem po odečtení daní a případném přičtení sociálních dávek, pozn. aut.) je nižší, než 60 procent mediánového čistého příjmu v dané zemi.

Těžká materiální deprivace značí stav, kdy si daná osoba nemůže dovolit zaplatit alespoň čtyři z následujících devíti položek: Nájem (nebo splátka hypotéky či účet za energie, pozn. aut.), dostatečně vytápěný byt, nečekaný výdaj, pravidelná konzumace masa nebo bílkovin, dovolená, televizor, pračka, automobil, telefon.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Počet chudých penzistů rok od roku roste

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.