Pro evidenci tržeb ve zvláštním režimu podle aktuálně projednávané novely zákona musí podnikatel, který je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, splnit tři podmínky. Nesmí být plátcem DPH, může mít maximálně 2 zaměstnance a výše jeho příjmů z tržeb se musí za 12 předcházejících měsíců vejít do částky 200 000 Kč. Stejnou sumou je omezena též předpokládaná výše příjmů v následujících 12 měsících.
O zvláštní režim si musí podnikatel zažádat a doložit, že splňuje uvedené podmínky. Aby mohl v off-line režimu fungovat, musí si na finančním úřadu vyzvednout speciální blok účtenek. Zákazníkům pak bude muset tyto účtenky vystavovat při uskutečnění tržby. Podnikatel je pak také povinen evidovat stejnopis vystavené účtenky a za každé kalendářní čtvrtletí podat správci daně oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu.
Zbytečná administrativní zátěž
Přestože má novela zákona drobným živnostníkům, z nichž mnoho si například podnikáním jen přivydělává při běžném zaměstnání, ulehčit, řada odborníků ji kritizuje. Podle nich bude pro nejmenší podnikatele naopak znamenat daleko větší zátěž.
„Zvláštní režim je na první pohled zdarma, ale představuje naprosto zbytečnou časovou a administrativní zátěž navíc. Deklarovaná úspora nákladů na pořízení elektronické evidence tržeb je tak značně pochybná,“ upozorňuje Tomáš Loukota ze společnosti Solitea, která poskytuje bezplatnou EET aplikaci.
Podobně kritizuje novelu i předseda výboru Podnikatelských odborů Radomil Bábek. „Pracnost je nepochybně větší při ‚papírování‘. Představa, že musíte někde vyzvedávat, vyplňovat a odevzdávat předtištěné formuláře, je velmi nepříjemná. Ministerstvo financí nechtělo těm nejmenším živnostníkům ulevit. Místo toho pro ně vytvořili takové podmínky, aby ještě byli rádi, že mohou mít EET. Takže spousta těch nejmenších buď živnost ukončí, nebo si koupí zařízení, software a začnou vše finanční správě odesílat,“ podotýká.
Pro řadu podnikatelů bude jednodušší EET
Pro skupinu drobných podnikatelů, na kterou off-line režim cílí, tak paradoxně může nakonec skutečně být daleko jednodušší začít využívat EET. K tomu si totiž vystačí jen s aplikací pro mobilní telefon či tablet, jež je zdarma pro různé operační systémy. Jediným nákladem pro ně tak bude případná mobilní tiskárna, kterou lze pořídit za cenu už kolem tisíce korun.
„Podnikatel pak pouze jednorázově zažádá o autentizační údaje, v aplikaci EET vyplní informace o provozovně či provozovnách a na daňovém portálu získá certifikát pro napojení do EET. Pro vystavení účtenky pak stačí v podstatě dva dotyky displeje. Aplikace následně odešle vše potřebné finanční správě a současně účtenku vytiskne,“ vysvětluje Loukota.
„Předpokládáme, že podnikatelé s několika tržbami týdně rádi využijí off-line evidenci a připravený blok účtenek s předvyplněnými údaji. Toto řešení vyhovuje i řemeslníkům v terénu, kteří tak nemusejí řešit mobilní připojení a přenosnou tiskárnu účtenek. Podle našich informací podnikatelé s desítkami tržeb denně dají spíše přednost evidenci online, která je rychlejší, a hlavně umožňuje též převod dat pro účetnictví, takže v tomto směru je i efektivnější,“ dodává Věroslav Sobotka, manažer pro legislativu Asociace malých a středních podnikatelů České republiky (AMSP ČR).
Limity by měly být vyšší
Podle asociace sice novela vychází vstříc požadavkům na to, aby byli malí podnikatelé ušetřeni nákladů na pořízení EET, ale limit tržeb je podle ní nedostatečný. Limit 200 tisíc korun by podle nich dával smysl u zaměstnanců, kteří si jako OSVČ pouze přivydělávají, ale spíše jen v některých případech s nízkými nebo žádnými náklady na podnikání.
„AMSP ČR dlouhodobě prosazuje hranici 500 tisíc korun. Pro poplatníky, kteří mají příjem jen z podnikání, by náklady na pořízení pokladního zařízení, náklady na internetové připojení a software a jeho aktualizaci znamenaly při tržbách již kolem 300 až 400 tisíc ročně ohrožení jejich podnikání. K tomu je nutné brát v potaz, že podnikatel má i další nezanedbatelné výdaje, které musí hradit,“ upozorňuje Sobotka.
