Podnikatelé (4): Se zestátněním skupiny ČEZ nesouhlasíme

Otázka, kterou v rámci průzkumu dostali převážně střední podnikatelé, byla jednoduchá: „Souhlasil byste se zestátněním ČEZu?“ A odpověď je výmluvná: „S myšlenkou zestátnění energetické společnosti ČEZ nesouhlasí 60 procent dotázaných,“ konstatovali autoři průzkumu.

O zestátnění ČEZu dlouhodobě hovoří především někdejší premiér Andrej Babiš, jehož hnutí ANO je horkým favoritem podzimních sněmovních voleb. Pokud se naplní předvolební průzkumy, je velmi pravděpodobné, že by se Babiš mohl znovu stát předsedou vlády.

„Vykoupíme akcie ČEZ a uděláme to za peníze ČEZ, takže občany to nebude stát vůbec nic a my díky tomu budeme moci zlevnit energie,“ uvedl předseda ANO Andrej Babiš například ve volebních novinách hnutí Lepší Česko.

 Psali jsme

„Znárodnění“ ČEZ by vyšlo minimálně na 200 miliard korun

Znárodnění za 250 miliard

Podle programů SPD a Stačilo!, potenciálních koaličních partnerů Babišova ANO, by se zestátněním skupiny ČEZ souhlasila rovněž tato politická uskupení. A nebránili by mu ani Motoristé, u nichž však v tuto chvíli není postup do dolní komory parlamentu jistý.

Vládní ODS se k případnému zestátnění ČEZu staví spíše rezervovaně. Ministr financí Zbyněk Stanjura například loni v České televizi prohlásil, že zestátnění této strategické společnosti není na stole a že kabinet nic takového nechystá. Vyloženě ale tuto variantu neodmítl.

Ekonom Radim Dohnal z Capitalinked upozornil, že vykoupení ČEZ by stát vyšlo draho. A s tvrzením ANO, že to „občany nebude stát vůbec nic“, nesouhlasí.

 Psali jsme

Podnikatelé: Zvyšte vybrané daně, zaveďte euro a zdravotní poplatky

„V době nového tlaku na státní rozpočet hnutí ANO přineslo domnělé perpetuum mobile – „že to ČEZ koupí sám, a stát to nic nebude stát“. ČEZ by to stálo 200 až 250 miliard korun,“ citoval Dostála server Novinky.cz.

Upozornil, že pro kompletní zestátnění by musel vzniknout speciální zákon. Stát by pak přišel o příjem z dividend. „Po zestátnění nebude ČEZ moct platit dividendy státu (desítky miliard korun ročně), protože bude zadlužen,“ poznamenal Dostál.

„A i kdyby zázračně zadlužení snížil, pak nižší zisk z důvodu dotovaných cen elektřiny dále sníží dividendovou kapacitu ČEZ, tedy příjem státu. O tom všem současná opozice mlčí a věří, že nikdo neumí počítat,“ dodal.

 Psali jsme

Podnikatelé (2.): Opětovné zavedení EET po volbách by nám nevadilo

Má to svá pro i proti

Nedávno mluvil o možnosti zestátnit ČEZ v rozhovoru s Českým rozhlasem také jeho generální ředitel Daniel Beneš. Konstatoval, že by to mělo svá pro i proti. „Oba dva modely mají své výhody a nevýhody,“ sdělil Beneš.

„Samozřejmě největší nevýhoda toho současného modelu je, že máte různé akcionáře, kteří mají úplně jinou představu o fungování. Jeden akcionář má dlouhodobé cíle a chce, aby firma naplňovala energetickou koncepci, a pak tam je celá řada akcionářů, kteří prostě mají zainvestováno,“ uvedl dále.

A pokračoval: „Někdo krátkodobě, někdo dlouhodobě, někdo spekuluje na to, že budou jeho akcie vykoupené. Prostě jejich zájmy jsou natolik odlišné, že to vždycky působí komplikace a není úplně jednoduché najít kompromis.“

 Psali jsme

Podnikatelé (3): Zaveďte spotřební daň na tichá vína

Jako výhodu současného modelu uvedl, že firma musí dodržovat striktnější pravidla, protože je na burze. A ta vedou k větší transparentnosti a čistotě fungování firmy. „A to já považuji za výhodu,“ řekl Beneš.

„Výhody, kdyby to bylo stoprocentně státní, jsou, že se určitě některé velké projekty dají jednoduše řídit, protože prostě nemusíte tak složitě vše vysvětlovat různým akcionářům s různými zájmy,“ uvedl šéf skupiny ČEZ.

A dodal: „Druhá výhoda souvisí s těmi cenovými zásahy. Když je stát jediný vlastník firmy, jako je ČEZ, tak samozřejmě jednodušeji zasahuje do cenové politiky, tak jako to dělají celé řady jiných zemí. Třeba se stát rozhodne, že udělá pro někoho speciální tarif, protože je zrovna doba energetické krize.“

Dokončení

 Psali jsme

Jak Čechům zlevnit elektřinu, aniž by se stát zadlužoval? Vezměme si příklad z Francie