Pojišťovny se letos i kvůli tornádu „prohnou“

Názor
Tuzemské pojišťovny sčítají škody čtvrtečního tornáda. Odhady zatím hovoří o stovkách milionů korun až jednotkách miliard. Zatímco loni byla klíčovou pojistnou událostí vichřice Sabine, letos to bude zcela jistě právě jihomoravské tornádo.
Tuzemské pojišťovny sčítají škody čtvrtečního tornáda. Odhady zatím hovoří o stovkách milionů korun až jednotkách miliard. Ilustrační foto: Pixabay.com

Pokud však letos na žádné další závažnější živelní pohromy nedojde, bude rok 2021 stále zaostávat za nechvalně rekordním rokem 2013, jenž v posledním desetiletí vykazuje nejvyšší objem plnění pojišťoven souvisejícím s řáděním živlů.

V posledním desetiletí se plnění pojišťoven v ČR související s živelními pohromami pohybuje nejčastěji v pásmu od čtyř do pěti miliard korun, jak plyne z jednotlivých výročních zpráv České asociace pojišťoven.

Výjimečně klidná byla z hlediska plnění škod způsobených živly léta 2011, 2012 a 2015. Naopak rok 2013 představuje „rok hrůzy“.

PSALI JSME:
Úvěr za půl procenta nebo 50 tisíc na cokoliv. I takovou pomoc nabízejí firmy po ničivém tornádu

Tehdy živelní pojistné škody dosáhly 7,8 miliardy korun. Před osmi lety ČR zasáhly nejprve rozsáhlé povodně a poté i letní bouře. Povodně z poloviny toho roku byly tehdy třetí nezávažnější živelní pojistnou událostí v novodobé historii Česka.

Loni zkraje roku pojišťovny potrápil zmíněný orkán Sabine, podobně jako předloni Eberhard. Sabine ovšem v lesích napáchala na poškozených stromech a dřevu jen šestinovou škodu v porovnání s miliardovou „dardou“, kterou v roce 2007 způsobil nechvalně proslulý orkán Kyrill.

Ve výši objemu pojistných škod souvisejících s živelními pohromami se odráží nejen častost jejich výskytu a jejich závažnosti či plošnost, nýbrž také hodnota majetku, který zničí. Ta rok od roku zpravidla narůstá, a to kvůli obecnému růstu české ekonomiky, bohatnutí obyvatelstva a inflaci.

PSALI JSME:
Pět způsobů, jak stát pomůže obětem tornáda

Lidé mají například stále dražší automobily, nákladnější obydlí či zařízení na zahradách, takže bouře a další pohromy včetně tornád, dané extrémním počasím, tak ničí obecně stále dražší a dražší majetek.

Pokud by čtvrteční tornádo zasáhlo Prahu či Brno, odpovídaly by škody stovkám miliard korun. Pokud by ovšem na druhou stranu řádilo zcela mimo zastavěnou oblast, třeba v lesících, půjdou škody nejspíše jen do desítek milionů korun.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Lidem na Břeclavsku a Hodonínsku pomáhá celá republika

Zavřít reklamu ×
  1. Ale vůbec ne,novináři !!! ještě nikdy žádná pojišťovna nekrachla kvůli plnění pojistných událostí !!

  2. Samozřejmě, že každá pojišťovna má velmi dobře ošetřený svůj lukrativní byznys se sliby (pojištění).
    A zatímco v klidných letech (z hlediska pojistného plnění) ani omylem v následujícím období nehrozí přehodnocování pojistných plánů pojišťoven a snížení pojistného, pak v případě nárůstu vyplaceného pojistného plnění s jistotou dojde v následujícím období k přehodnocení pojistných plánů a navýšení pojistného. Mediální kampaň zdůrazňující nárůst vyplaceného pojistného plnění je pouze nezbytným průvodním jevem …

Napsat komentář: michal Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Pojištění

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.