K faktorům, které působily proti poklesu inflace, patřilo v srpnu skokové zdražení pohonných hmot, kdy se bohužel sešlo vrácení spotřební daně z nafty na původní úroveň s růstem cen na světových trzích s ropou.
Musíme počítat i s tím, že statistici nás v nejbližších týdnech možná již přestanou zásobovat informacemi o poklesu spotřebitelských cen a začnou chodit informace o jejich opětovném růstu. Do statistik se totiž promítne vliv loňského úsporného tarifu na energie, který se projeví jako snížení srovnávací základny pro výpočet inflace, a ta důsledkem toho patrně meziročně zrychlí.
Lze očekávat, že po odeznění toho vlivu se inflace opět vrátí na sestupnou trajektorii a někdy počátkem příštího roku bychom se snad mohli začít blížit kýžené dvojprocentní hladině. Nicméně už teď je jasné, že Česká národní banka to nebude mít s krocením inflace a dosažením inflačního cíle jednoduché.
S umírněním inflace mají problémy totiž všechny centrální banky v EU. Podle Eurostatu zůstala inflace v eurozóně v srpnu na 5,3 procenta, i když se obecně čekal její mírný pokles. Inflace je tedy stále výrazně vyšší než dvouprocentní cíl Evropské centrální banky. Ta očekává, že se jí podaří k této míře inflace dostat až ke konci roku 2025.
Autor je partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
