Už pátého ročníku se v pražském Kongresovém centru zúčastnilo 1900 posluchačů. Podle profesora a egyptologa Miroslava Bárty, civilizace zaniká v okamžiku, kdy zaniká její systém hodnot, symbolický svět a dorozumívací jazyk. Kolaps však podle něj neznamená zánik ani vyhubení jejích nositelů, z kořenů zaniklé civilizace obvykle vyrůstá nová, jde o transformaci. Zdůraznil, že principy, které civilizaci vynesly vzhůru se většinou pak na svém vrcholu stávají samoúčelné, a to co způsobilo pokrok ho zase srazí dolů.

„Pokud systém začne dlouhodobě spotřebovávat více energie, než je schopen vyrobit, nemůže udržet svou složitost ani ji dále rozvíjet. Nakonec dojde v důsledku vnitřní akumulace dluhu k rychlé a zásadní ztrátě složitosti v důsledku nedostatku zdrojů a zhroucení do sebe,“ uvedl na konferenci Bárta, který je uznávaným odborníkem na vývoj a kolaps měn dávných civilizací.

NEJVĚTŠÍ OBAVY VYVOLÁVÁ IMIGRACE A ZADLUŽENÍ

S vyšším věkem jsou podle průzkumu pro Vyšehradské fórum obavy u lidí častější a klesají počty lidí důvěřujících v ochranné mechanismy naší civilizace. Nejpesimističtější jsou lidé od 45 do 55 let, z nichž 71 procent považuje krizi jako reálnou hrozbu. Více optimismu mají lidé od 18 do 45 let. Krizi jako brzkou realitu si z nich připouští necelá polovina.

Dvě třetiny populace se obávají, že jedním z důvodů krize bude imigrace z afrických a muslimských zemí. Méně než polovina, 45 procent oslovených, se obává zadlužení, měnové krize a politické nestability. Pouze dvě procenta věří, že žádný problém nemůže způsobit kolaps EU a západní společnosti, ani jejich zásadní proměnu.

EURO NA POKRAJI KOLAPSU

Podle dalšího řečníka na Vyšehradském fóru, profesora Oldřicha Rejnuše, potlačení tržního fungování úrokových sazeb přímo ohrožuje hospodářský cyklus. „A nefunguje-li princip hospodářského cyklu, nemůže docházet k periodické očistě ekonomického systému, a tudíž nemůže fungovat ani tržní ekonomika, bez čehož nemůže být fungování ekonomiky efektivní,“ řekl Rejnuš, působící na Fakultě podnikatelské VUT v Brně a na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.

Euro je podle něho na pokraji kolapsu a je čas, aby Evropská centrální banka odhalila stav ekonomiky. Evropská měna je sužovaná skandály a země Eurozóny čelí bezprecedentním dluhům, zdůraznil Rejnuš. Podle něho jsou dluhy veřejných financí, domácností a firem už takové, že je nikdo nikdy nezaplatí.

TŘETINA SE BOJÍ O ÚSPORY

Téměř třetina lidí se podle průzkumu obává poklesu hodnoty peněz. Naopak 43 procent lidí se o své úspor zatím nebojí. Obavy častěji uvádějí lidé, kteří si spoří a ti, kteří si spoří vyšší částky. Čtvrtina lidí žádné obavy nemá a nemyslí si, že by tato situace mohla nastat.

Více než polovina lidí se podle aktuálního průzkumu domnívá, že se politici nepoučili z poslední krize a opakují stejné chyby při předcházení další.

Třetina věří, že se politici snaží krizi předcházet, ale ve skutečnosti jen udržují současný systém v chodu. Jen šest procent oslovených si myslí, že se politici už z chyb poučili. Průzkumu se zúčastnilo tisíc respondentů z celé ČR.