Pokud si myslíte, že stačí hrát „mrtvého brouka“ a jednoduše do slíbeného zaměstnání nenastoupit, můžete být nepříjemně překvapeni. Ono se totiž na vás obvykle nezapomene a hrozí vám dokonce finanční ztráta.

Záleží především na tom, do jaké míry jste se prvnímu zaměstnavateli zavázali. Pokud jste už s předstihem podepsali pracovní smlouvu, pak od ní podle zákoníku práce odstoupit nemůžete, toto právo má pouze zaměstnavatel. A ten to může udělat v případě, kdy zaměstnanec nenastoupí ve sjednaný den do zaměstnání, aniž by mu v tom bránila překážka v práci.

Zaměstnanci, který bez udání závažného důvodu do nového zaměstnání nenastoupí, přestože má podepsanou pracovní smlouvu, pak hrozí, že bude muset nahradit škodu, která zaměstnavateli vznikla vynaložením nákladů na výběrové řízení.

A to nemusí být zrovna málo peněz, protože výběrové řízení do velkých firem bývá vícekolové, přizvány k pohovorům bývají desítky uchazečů, které zpovídají top manažeři. Při součtu jejich mezd za čas, který vaši vinou zbytečně strávili u výběrového řízení bez vítěze, se může ukázat, že nějaký čas budete zkrátka v mínusu. Navíc firma může uplatnit náklady na vaše plánované zaškolení apod.

Ale může nastat i situace, že první zaměstnavatel bude trvat na tom, že k němu nastoupit musíte, protože odstoupení od vaší smlouvy je jen jeho právo. A může se rozhodnout tak, že vás k nástupu bude nutit.

Šance zaměstnance tkví v tom, že jeho pracovní smlouva má obvykle ustanovení o zkušební době. Pak se sice musí podrobit a do práce nastoupit, ale kdykoli (tedy už první den) může podat výpověď, a to v tomto případě i bez udání důvodu. A je volný pro atraktivnější nabídku.

Vyhráno není, ani pokud jste nepodepsali

Paradoxně jednodušší situace však pro vás nenastane, ani pokud jste pracovní smlouvu s předstihem neuzavřeli. Jestli počítáte s tím, že vás v tomto případě nemůže nikdo k nástupu do zaměstnání nutit, protože v zákoníku práce nic o nesplněném slibu není, jste na omylu. Zaměstnavatel totiž může využít ustanovení občanského zákoníku.

A podle něj pokud strany v jednání o pracovní smlouvě dospějí tak daleko, že uzavření pracovní smlouvy je velmi pravděpodobné, a jedna strana bez spravedlivého důvodu jednání ukončí, vznikne poškozené straně nárok na náhradu škody. Takovou situaci vítězství v konkurzu jednoznačně navozuje. A nepomůžete si ani tvrzením, že jste jednoduše šli za lepším.

Je to spravedlivé řešení, protože zaměstnanec by jistě žehral, pokud by vyhrál konkurz, měl domluvené podmínky a na recepci mu pak sdělili, že může jít domů, protože zaměstnavatel si vše rozmyslel.

Jak tedy řešit tuto situaci, pokud nechcete zahodit nenadálou lepší nabídku? Pokud jste ještě nepodepsali pracovní smlouvu, co nejdříve se spojit s prvním zaměstnavatelem a oznámit mu nové skutečnosti. Pracovní smlouvu byste měli podepisovat až ve chvíli, kdy jste si svým rozhodnutím jisti, což ostatně platí o všech smlouvách.

A pokud už musíte do nechtěného zaměstnání nastoupit, byť na jediný den, naopak co nejdříve dohodnout s druhým zaměstnavatelem a celou situaci mu vysvětlit, protože pro něj začnete pracovat patrně s odkladem. Abyste nakonec místo dvou vrabců v hrsti nesplakali nad střechou bez jediného holuba.