Pro výpočet starobního důchodu se od roku 1996 používají všechny příjmy ze zaměstnání, kterými žadatel o důchod doložitelně prošel od roku 1986. Často zmiňovaný argument, že se započítává posledních deset let, a proto je nutné před odchodem do důchodu pracovat do padnutí, neplatí tedy už dvacetiletí. Naopak, posledním rokem používaným pro výpočet je ten, který předchází roku přiznání důchodu.

Pro výpočet důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných z ročního vyměřovacího základu (příjem po odečtení pojištění). Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu.

Často dochází k záměně termínů minimální důchod a minimální mzda. Jde však o odlišné pojmy i částky. Minimální důchod je bohužel mnohem nižší a skládá se z procentní výměry a základní výměry, která je stejná pro všechny důchody.

Rovněž by nemělo být překvapením zjištění, jak vysoký důchod člověk dostane. Kontrolou výpisu doby důchodového pojištění si každý může ověřit údaje v evidenci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které jsou podkladem pro budoucí rozhodnutí o důchodu. K tomu slouží takzvaný Informativní osobní list důchodového pojištění, který ČSSZ zašle na vyžádání zdarma. Přesný výpočet důchodu pak provedou pracovníci ČSSZ až na základě řádně podané žádosti.

Pro orientační výpočet starobního důchodu můžete využít důchodovou kalkulačku na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, která pomůže provést přibližný výpočet důchodu, na který vznikne nárok až do roku 2020.

Kdo si rodinný rozpočet vylepšoval tzv. prací na černo, nemůže počítat s tím, že tento výdělek bude zahrnutý i při výpočtu výše důchodu. Tam se počítají pouze zdaněné výdělky, z nichž bylo odvedeno důchodové pojištění.

Naproti tomu i krátkodobá studentská brigáda, pokud zakládala účast na pojištění a je doložena, se počítá do doby pojištění a může mít vliv na výši důchodu a dokonce jeho přiznání. Celková doba zaměstnání (pojištění) se pro výpočet důchodu zaokrouhluje na celé roky dolů, a pokud chybějí k dosažení hranice dny či týdny, může i brigáda pomoci.

Do výpočtu důchodu se započítávají i doby, kdy byl člověk na mateřské či dlouhodobě nemocný. Jedná se o tzv. vyloučené doby. Význam vyloučených dob je v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu příjem nebude „rozmělňován“. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad.

Pokud při přiznání důchodu nebyla započítaná nějaká doba pojištění, protože ji ČSSZ neměla v evidenci a žadatel ji neprokázal, může ji doložit kdykoliv dodatečně, a to i když už důchod pobírá několik let (získá například potvrzení z archivu). Zápočet lze provést se zpětnou platností a vzniklý rozdíl ve výši důchodu doplatit až pět let zpětně od data, kdy byla chybějící skutečnost řádně doložena.

Doba studia po 18. roce věku (v období do 31. 12. 2009) může být započtena nejvýše v rozsahu prvních šesti let. Doba studia získaná v období od 1. 1. 2010 se již do důchodu nezapočítává.

Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu tří let. Tato doba se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku, lze započítat pouze jeden rok.

Doba studia i doba vedení v evidenci úřadu práce jsou náhradní doby pojištění a pro výši důchodu se krátí na 80 procent.